Občanská nauka studium

Odkud jsou dojmy? Dojmy mám ze zkušenosti. Je empirik. Jsou dojmy pravdivé? Jsou adekvátní objektivní realitě (čili zda jsou pravdivé). Odpověď: dojmy vůbec nemusí být pravdivé. Člověk nemůže odhalit, jestli opravdu existuje vnější svět,...

David Hume(1711 – 1776) Byl velice zvláštním filosofem, jediný filosof, který nevypadá jako filosof. Nebyl asketický, vysoký ani hubený. Byl malý a zavalitý. Jeho popularita a závažnost v dějinách filosofie je velmi velká. Narodil...

Základní myšlenka, na které staví Hume je návrat k Johnu Lockovi, především k jeho empirismu, kterého ale překračuje až k totálnímu senzualizmu, proces poznání = proces vnímání. Snažil se vyložit mechanismus našeho vědomí jako...

George Berkeley(1685-1753) Berkeley patří mezi významné empiriky, ale spíše byl senzualistou1. Narodil se v Irsku, jeho dědeček lord Berkeley byl irský místodržící. Berkeley se nezabýval pouze filosofií, ale působil i v politice, nějaký čas...

Člověk poznává pouze ideje a tyto ideje nemohou být reprezentovány obecnými pojmy. Všechny ideje, které poznávám jsou konkrétní a jedinečné (konkrétní matka, konkrétní pes…). Podle Locka člověk poznává jednotlivé ideje a ty pak skládá...

Existují objektivně reálné předměty vnějšího světa? Pro Berkeleyho neexistuje žádný vnější předmět. Vnímáním se dovídáme jen o svých senzacích, idejích – prostřednictvím smyslů, a1e nedozvídáme se nic o tom, zda existují věci mimo mysl...

Co má zkoumat věda? Primární kvality. Rozprostraněnost, dynamiku, hmotnost, tuhost, číslo a ještě teplotu. Ne jak je jablko zelené, sladké, kyselé… Svět není krásný, voňavý, dobrý. Svět vědy pouze je. Existují 3 druhy skládání...

Mohou tam být i další ideje, co mohu poznávat? Locke říká, že neexistuje nic víc. Neuznává jakékoli vrozené ideje. „V mysli nejsou žádné vrozené principy.“Člověk se rodí jako tabula rasa (čistá deska), známá už...

Teorie poznání je racionalistická. Sám vycházel ze základních zákonů myšlení, kterými je duše popsána již před svým narozením. Už v monádách je zakódován základní zákon myšlení (ale jen v monádách s nejvyšším stupněm sebeuvědomění)....

Věda Základním fenoménem novověku je věda. Filosofie se musí tomuto fenoménu přizpůsobit a spolupracovat s vědou. Proto filosofie odpovídá na základní apriorní otázky vědy a ta s nimi poté pracuje. Věda zkoumá kvantitativní vztahy...