Vše co student potřebuje vědět
2. Filosofie a filosofování Dříve než vyzveme vybrané filosofy, aby formulovali otázky, které považují za nejdůležitější pro svou filosofii, popřípadě prezentovali své odpovědi na ně, je nutné položit si vlastně první filosofickou otázku pro...
12) FILOZOFICKÁ ANTROPOLOGIE + 1 KONKRÉTNÍ VÝKLAD ČLOVĚKA antropologie filozofická vědní obor, jenž se zabývá člověkem jako celkem, snaží se vyložit jeho podstatu, pochopit jeho smysl, nalézt jeho perspektivy. V současnosti staví do popředí...
13) CO JE TO PŘIROZENÉ A CO UMĚLÉ přírodní= zákonitost, která je přirozená nutný vztah, který nastane za určitých okolností (viz. Těleso ponořené do kapaliny) Archimédův a Ohmův zákon humanitní = uměle vytvořená pravidla...
16) 3 RŮZNÉ POHLEDY NA STÁT – ze slova STATUS (z latiny) = stát, ústava, řád = organizované společenství lidí, žijících trvale na určitém území– pojem uvedl do praxe Machiavelli – vznik v 6....
6) CO TO JE TEORIE POZNÁNÍ Role vědy v životě člověka Vědecký argument – argument největšího významu – obecně – odvoláváme se na tvrzené vědy Způsob vědeckého myšlení výrazně ovlivnil náš způsob myšlení Poznatky...
8) VÝKLAD DESCARTOVY ÚVAHY, KTERÁ KONČÍ „MYSLÍM, TEDY JSEM.“ Novověk: René Descartes Kritika dosavadního poznání, scházelo mu pevné východisko Descartes hledá východisko, čeká na něj (zralost), chce odstranit zmatek, řídí se světlem svého rozumu...
3) SMYSL PLATÓNOVA PODOBENSTVÍ O JESKYNI– Platon – jeden z nejvýznamnějších filosofů v Antice– byl student Sokrata a zapisoval jeho myšlenky, navíc vytvořil svojí vlastní filosofii – teorii – učení o idejích– názorně to...
1) TEORETICKÝ A PRAKTICKÝ POSTOJ KE SVĚTU Praktické potřeby oba postoje přináší zkušenost Aristoteles – údiv v nás vyvolává potřebu poznávat svou nevědomost – vědomí nevědomosti, údiv vzbuzuje úctu, respekt Poznáváme věci – vyčleňujeme...
1. Prozatímní ústava (tzv. Pillersdorfova) 25. duben 1848 – byla vydána pod vlivem pohnutých událostí roku 1848 podle belgického vzoru– vydána bez účasti občanstva, předpokládána dvoukomorová soustava, měla zajistit dominantní postavení velkostatkářské šlechtě– byla...
= základní zákon státu, soubor právních norem upravující ústavně právní vztahy– obsahuje základní principy daného státu, organizaci a kompetence jeho nejvyšších orgánů (zákonodárných, výkonných a soudních) a jejich vzájemné vztahy– právní norma nejvyšší právní...
