I.A.BLÁHA
I.A.BLÁHABrňan, sociologická škola, meziválečné období – rozkvět filozofie, sociologie, politologie…, po Patočkovi téměř ŽÁDNÁ OSOBNOST – J. Popelová – etika, K. Kosík – existencionalismus – 60. léta po r. 1989 – JACQUES RUPNIK –...
Vše co student potřebuje vědět
I.A.BLÁHABrňan, sociologická škola, meziválečné období – rozkvět filozofie, sociologie, politologie…, po Patočkovi téměř ŽÁDNÁ OSOBNOST – J. Popelová – etika, K. Kosík – existencionalismus – 60. léta po r. 1989 – JACQUES RUPNIK –...
TOMÁŠ GARRIQUE MASARYK (7.3.1850 – 14.9.1937)– zamýšlí se nad vztahem Čechů a Němců, má stejný názor jako Palacký = nejkrásnější období je podle něho HUSITSTVÍ, možnost demokratizace u českého národa – demokracie má být...
JOSEF PEKAŘ– největší škodu v evropských dějinách udělalo HUSITSTVÍ!!– Neexistují čisté národy, každý má krev z pohybu národů– Není kontrast mezi Čechy a Němci, mají se vyhledat společné etické hodnoty, tím se překlene tvrdost...
JAN ÁMOS KOMENSKÝ (1592 – Nivnice u Uherského Brodu – 1670 Naarden) – PANSOFIE ANEB VŠEVĚDA ANEB VŠENÁPRAVA VĚCÍ LIDSKÝCH – chtěl změnit svět tím, že změní člověka, až poté tedy píše své didaktická...
DĚJINY POLITICKÝCH TEORII ČESKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ Tomáš Štítný ze Štítné (? 1333- ? 1403) – 14. století, práce náboženského charakteru – Řeči besední, Řeči nedělní a sváteční, Knížky šestery o obecných věcech křesťanských) 14-15....
Vědomí je intimní majetek; jsme zaplněni tradicemi, přejatými myšlenkami a záležitostmi… jde o to dobrat se k tomu, co je skutečně naše. Husler požaduje, abychom se pokusili získat předem nezprostředkovatelný obraz toho, co tvoří...
FENOMENOLOGIE– fenomenologická pozice stojí na pomezí antropologie a scientismu– snaží se najít jinou než pozitivistickou cestu– výrazný a vlivný směr s počátkem u Huserla Hlavní osobností je Edmund Husserl– jeho žáci: Patočka (fenomenologické texty:...
Husserl se snaží nalézt východisko – pokus začít znovu, vrátit se před vědecké konstrukce k počátku vnímání, které může být autentickým zdrojem zkoumání (měli bychom proniknout k samotným věcem a ne k jejich interpretaci...
Otázky dějin, uchopitelnosti dějin– Sartre odmítá vykládat dějiny jako kauzalitu, odmítá vysvětlení, ale zároveň se postupně dostává od ostré kritiky k akceptaci marxistického pojetí dějin. Sartre se postupně k pokusu o renesanci myšlení marxistické...
Albert Camus– vymyká se z abstrahovaného zobecňování, nechtěl být označován za existencialistu– Nobelova cena za literaturu• Cizinec• Mor• Calligula• Mýtus o Sezifovi• Člověk revoltující Ústřední motivy:– hledání odpovědí na ot. jaká řešení můžeme nalézat...