Občanská nauka studium

Vilfredo PARETO

– společnost se dělí na vůdce a vedené– existují 2 prvky:1. derivace = prvky proměnlivé (časem a místem) – např. historické periody…2. residua = hluboce zakořeněné pudy, kt. se opírají hlavně o emoce a...

Vytváří dělení společností:

· otevřená společnost – člověk rozhoduje samostatně – větší otevřenosti pomáhá zahraniční obchod – zatím neexistuje a aby mohla, musel by mít jedinec právo vládu nejen volit, ale i kontrolovat, popř. i odvolatdílo: Otevřená...

Robert NOZICK

= americký politolog„ Lepší než anarchismus je rozhodně stát “ – nechce však absolutizaci státudílo: Anarchie, stát a utopie– vytvořil teorii minimálního státu -> hypotetická společnost, kt. funguje tak, že se skupina lidí dohodne...

Nové teorie společenských smluv

-> od 60. let – zabývá se tím, proč lidé žijí ve[JJ1] John RAWLS– americký politolog – dílo: Právo jako férovost – snaží se analyzovat situaci, kdy vznikají ve společnosti pravidla, kt. jsou všemi...

Příčiny nacismu:

· postavení židů, kt. podnítilo antisemitismus (bohatí, úspěšní,…)· imperialismus = bohatí se snaží získat moc => společnost je rozdělena na vykořeněné masy – ty jsou lépe ovlivnitelné různými ideologiemi – imperialismus vyvolal terorismus 3....

Existují tři formy vzájemného uznání:

1. láska = něco, co usnadňuje život a soukromí2. právní uznání = prostor pro naši osobní svobodu, ostatní to musí respektovat = právo na osobní volbu svého života, ale jedinec nesmí omezit svobodu ostatních3....

Jürgen HABERMAS (*1929)

– jeho práce se dělí na 3 etapy:1. teorie poznání2. problém komunikace3. identita a zároveň diferenciace Evropy=> snaží se tím prolomit bariéry mezi lidmidílo: Teorie komunikativní akce Revoluce, která je nedokončená Minulost jako budoucnost...

Herbert MARCUSE ( – 1979)

– filosof, ekonom– studoval u Husserla, Heidegera– zabýval se ontologií (dílo: Hegelova ontologie a založení teorie dějinnosti)– spolupracoval s Ústavem pro sociální výzkum– zaměřoval se na kritiku lidské společnosti – ta zabraňuje člověku v...

Frankfurtská škola

– sdružovali se v Ústavu pro sociální výzkum (-> 1923, prováděli se zde hlavně ekonomické analýzy)1931 -> do čela Max HORKHEIMER, kvůli jeho článku „ Kritická analýza“ došlo r. 1931 k přejmenování -> Kritická...

Ve 20. stol. se marxismus diferencoval -> 4 typy:

1. ortodoxní – v socialistických společnostech slouží jako ideologie a řídí spol. politický život2. pragmatický – pragma = čin -> ve vyspělých zemích, jde hlavně o snížení rozdílů mezi lidmi3. Afrika, stř. a j....