VELKÉ OSOBNOSTI ANTICKÉ FILOSOFIE – SOKRATES, PLATON, ARISTOTELES

Klasické období: 5.st. – 322 př.n.l. (smrt Aristotela)
– centrum v Athénách – mořeplavba a obchod – bohatství, luxus, blahobyt – čas a peníze na filozofování
– potřeba vzdělání
– demokratický systém – řečnictví (snaha přesvědčit o své pravdě)

Sofisté (z řec. sofistai = učitelé moudrosti)- skepticismus
– potulní učitelé, vyučují především řečnictví
– nikdy nevytvořili skupinu – jednotlivci
– praktici – nepřikládají význam teoretickému poznání
– skeptici – správnou a definitivní odpověď nemohou nikdy najít
– nemohou poznat přesný základ a podstatu přírody – zájem odvrácen na člověka, jeho postavení a působení na společnost a opačně
– úplné objektivní poznání není možné, protože nám chybí kritéria k rozlišování pravdy
– vnesli do F relativismus: dobro je relativní, poznání je relativní – žádné měřítko – relativismus – záleží na situaci, ve které se člověk nalézá, jak věci hodnotí ( např. nemoc je pro nemocného špatná, ale pro lékaře zdroj obživy), pro každého je pravda něco jiného, nemůžeme poznat dobro a zlo
– záleží jen na tom, jak a kdo dokáže přesvědčit o své pravdě
– zakladatelé společenské kritiky
– porovnávají kulturní zvyklosti různých měst
– porovnávají co je v lidské společnosti původu přírodního a co je výsledek lidské činnosti
-za své učení si nechávali platit, což bylo v jejich době neobvyklé a odsouzeníhodné popřeli tím morální měřítka, proto označení „sofisté“ bylo nepopulární a hanlivé.

Protágoras z Abdéry (480 – 410 př.n.l.)
„Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“
= vše musíme posuzovat vzhledem ke konkrétnímu člověku,

Gorgiás z Leontýn (483 – 375 př.n.l.)
– vytýčil základní meze v poznání – noetická skepse
1) nic není
2) kdyby něco existovalo, nemohlo by to být poznáno
3)kdyby to mohlo být poznáno, nemohlo by to být sděleno

– odvrácení pohledu od přírody ke společnosti
– zabývají se myšlením jako samotným předmětem, podmínkami myšlení, způsobem myšlení
– zkoumání etických měřítek – základy etiky jako vědy (součást filozofie)
– možnosti vyjádření – rozvoj gramatiky a lingvistiky
– rozvoj logiky – vytvářeli nenapadnutelné slovní říčky – tzv. sofizmata

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
23. Filosofie klasického období a helénistická filosofie
19. Antická filosofie – kosmologická a antropologická
20. Antická filosofie – systematická a helénistická
Antická kultura
SOKRATES (469 – 399 př.n.l.)
SOKRATES (469 – 399)
Platón (427 – 447 př.n.l.)
PLATÓN (427 – 347 PNL¨)
PLATÓN (427 – 347 př.n.l.)
ARISTOTELES (4. století PNL)
Aristoteles vypracoval systém 10 kategorií
EPIKUREISMUS
Antický skepticismus
Skepticismus, Epikureismus
Eklekticismus
Články na hledaný výraz „Antická filosofie klasického a helénistického období“ naleznete na bezuceni.cz