ANTICKÝ SKEPTICISMUS

ANTICKÝ SKEPTICISMUS
Třetí návod, jak žít v nové společenské situaci, přinesl člověku helénské epochy skepticismus, který sám sebe charakterizuje jako trest za hříchy dogmatismu. Jak již ze sebedefinice vyplývá, skeptikové se staví proti jakýmkoliv jednoznačným odpovědím na jakékoliv otázky, zejména otázky po řešení lidských problémů. Aby tuto pozici zakotvili v co možná nejzákladnější vrstvě, zpochybnili možnost lidského poznání, jeho důvěryhodnost, jakékoliv jeho výsledky. Tak se v dějinách antického myšlení objevuje poprvé filosofický směr, který netrpí komplexem „ děda vševěda .“ K důkazu své filosofické pozice vyslovili první skeptikové tři základní filosofické otázky a ihned na ně jediným možným způsobem odpověděli :
Jaké jsou věci ? Nevím a nemohu vědět.
Jak se k těmto věcem mám chovat ? Zachovávat zdrženlivost v úsudku o nich.
Co tím / zdrženlivostí / získám ? Klid.
Správný skeptik , pokud by tvrdě žil dle své filosofie, nikdy by nic nejedl, nepil… Proto se v každodenním životě řídil příkladem většiny, jedl chléb a pil vodu. Svou skepsi v posledním období skepticismu zaměřil k tzv. velkým pravdám – co je podstatou světa, popř. odpovědi na obecnější problémy etické.
Vraťme se na závěr k základní otázce helénského člověka : Jak žít v novém historickém klimatu po zrušení hranic městských států, po ztrátě jisté intimity a jistoty? Všechny tři možné odpovědi i návody na způsob života se liší, nicméně všechny ve svém finále vyslovují ideu klidu, kterého člověk dosáhne pěstováním právě té konkrétní filosofie. Filosofie je tedy tou terapií, která jistým způsobem řeší problémy lidského světa, jedině jejím pěstováním se člověk oprostí od negativit nové společnosti, jejích zmatků a snad / v dnešním slova smyslu / i neuróz.
4. Vybrané kapitoly z novověké filosofie
V úvodní části malé exkurse v dějinách lidského myšlení bylo uvedeno, že budeme pátrat po těch zdrojích, které viditelně ovlivnily způsob pohledu dnešního člověka na sebe sama, ostatní příslušníky lidského rodu, společnost, včetně jejích produktů, ale i na přírodu. Z uvedeného důvodu bude další kapitola věnována filosofii novověké. Právě ta nás nejvíce ovlivnila v našem myšlení a zajisté i jednání. V této době vstupuje do dějin věda v dnešním slova smyslu, fenomén, který byl považován za univerzální lék všech neduhů lidstva, vrcholný výplod lidské racionality, který ve své technické aplikaci přinesl v dobách příštích komfort i negativa civilizace euroamerického typu. Příchod vědy je nerozlučně spojen s filosofií, kterou nazýváme novověkou.