ARISTOTELES (384 – 322 př.n.l.)
– narozen ve Stageiře v Thrákii v rodině dvorního lékaře Þ zájem o přírodní vědy. Odešl do Akademie ( 20 let s Platónem). Návrat do Makedonie, na dvoře Filipa Makedonského působil jako vychovatel Alexandra Velikého. Kvůli jeho výbojné politice se s ním rozešel a vrátil se zpět do Athén, kde založil F školu. Lykeion (Lyceum) – peripatetická škola ( peripateo – procházet se; sloupy)
– procházeli se při výuce mezi sloupy
– rozsáhlá badatelská a pedagogická činnost
– shromáždil 158 ústav
– přírodovědecké sbírky
– rozešel se s Alexandrem – nesouhlasil s jeho dobyvačnou politikou
– utekl ( z pol. důvodů) z Athén a zemřel ve vyhnanství
– přednášel i pro veřejnost, vše opíral o empirické výzkumy
dílo: 1. Spisy o logice
– „Organon“
2. Přírodovědné spisy
– „Fyzika“
3. Metafyzické
– „O zrodu věcí“
4. Etické
– „Etika Nikomachova“ (jeho syn)
5. Literatura a rétorika
– 3 knihy o řečnictví
– 1 o básnictví
– vědec, systematizoval, katalogizoval ( na rozdíl od Platóna, který vše zpracovával básnickou formou, používal fantazii a mýtus)
– položil základy řady věd
Metafyzika:
– vychází z Platóna – vše v tomto světě je pomíjivé
forma = idea
– je věčná, neměnná
– nesouhlasí s tím, že existuje sama o sobě mimo věci
– ideje nemohou existovat někde samy o sobě, protože jsou vlastnosti věcí, takže existují ve věcech.
– každé jsoucno je spojením dvou principů – látka = hýlé, tvar/forma = morfé
tzv.. Aristotelův dualismus:
látka = hýlé + tvar / forma = morfé – obecné charakteristické
– pohybované – pohybující vlastnosti dané skupiny
– obecné – zvláštní
=skutečné bytí / celek, jednota
Každá látka má možnost stát se bytím, ale musí se spojit s tvarem. Každá změna v přírodě je přechod možnosti. Pův. popud musel vyjít z nějakého tvaru, kt. nebyl smíšen s žádnou látkou = bůh.
– podstata věcí je přímo ve věcech
