DRUHY STÁTŮ

a) podle rozvržení výkonu státní moci
1) centralizovaný stát je řízen z jednoho centra, z hlavního města, kde je soustředěna státní moc a správa, pokud je stát rozdělen na územní celky, jejich řídící orgány mají jen málo významné pravomoci
2) decentralizovaný stát svěřuje značnou část státní moci a správy svým samosprávným územním celkům a ponechává si jen rozhodování o zásadních záležitostech celostátního významu, účelem decentralizace je přiblížení výkonu státní moci a správy k občanům
b) podle struktury
1) jednotný (unitární) stát – má pouze jedno řídící centrum a zpravidla jednoduchou organizační strukturu
2) stát složený – svazek dvou nebo více státních celků, které mají různým způsobem upravené samostatné (autonomní) postavení
– federace – pevný svazek států, členské státy nevystupují v mezistátních svazích samostatně, nemají mezinárodněprávní subjektivitu, federace má jednotnou měnu, armádu, zahraniční politiku, kompetence ústředních federálních orgánů a orgánů členských států jsou přesně vymezené, aby nedocházelo ke kompetenčním sporům, příkladem je USA – konfederace – volný svazek států, každý sdružený stát zůstává samostatným subjektem mezinárodního práva, konfederace bývá často pouze přechodným sdružením států
c) podle národnostního složení
1) národní stát – tvoří je jeden národ- Dánsko, Portugalsko
2) stát s národnostními menšinami – převládá jeden národ, ale příslušníci jiného národa tvoří významnou menšinu- Slovensko
3) stát dvou nebo více národů – žádný národ nemá ve státě převahu, nemají jediný hlavní oficiální a v úředním styku používaný jazyk- Švýcarsko, Belgie
4) občanský stát – obyvatelé jsou národnostně smíšení, stát je založen na základech občanské společnosti, původní národnost občanů ustupuje do pozadí, příkladem jsou USA