b) Podle toho, kdo stojí v čele státu

2) monarchie– stát, jehož nejvyšší představitel (monarcha) vládne doživotně vlastním jménem, monarchie se nazývají království, císařství, knížectví apod. a podle toho jsou titulováni jejich panovnicí, titul bývá dědičný – absolutní monarchie – panovník má neomezenou moc – konstituční a parlamentní monarchie – panovníkova moc je omezena ústavou nebo parlamentem, případně obojím, panovník nemusí mít faktickou moc, v dnešní době jde často o zachování tradice, příkladem může být Spojené království Velké Británie a Severního Irska
3) republika – z latinského res publica- znamená věc veřejná, republika má zpravidla demokratický charakter, v jejím čele je prezident nebo jinak pojmenovaný volený představitel a rovněž volený zastupitelský sbor, podle podílu pravomocí prezidenta a parlamentu se rozlišuje: – prezidentský systém – prezident je hlavou výkonné moci relativně nezávislé na parlamentu a většinou bývá (na rozdíl od systému parlamentního) volen nikoli parlamentem ale v přímých volbách nebo tzv. voliteli (elektory, jsou voleni přímo občany), prezident má rozsáhlé pravomoci- může vetovat zákony, rozpustit parlament a vypsat předčasné volby, v některých zemích plní prezident i funkci předsedy vlády- např. USA – parlamentní systém – pravomoci prezidenta, voleného obvykle parlamentem, jsou omezeny, výkonná moc je přímo závislá na zákonodárné moci, parlament si může vynutit demisi vlády (vyslovení nedůvěry) – poloprezidentský systém – usiluje o optimální propojení funkcí hlavy státu a parlamentu, výrazná úloha prezidenta je často redukována pouze na předem vymezené resorty (obrana, zahraniční politika), prvky poloprezidentského systému se uplatňují např. ve Francii, v Rakousku a na Islandu