Těla jsou u Descarta rozprostraněná, zbavená myšlení
Těla jsou u Descarta rozprostraněná, zbavená myšlení. Duše myslící a zbavená rozprostraněnosti. Jejich vzájemné a přímé ovlivňování je vyloučeno. Samotné lidské tělo, jakož i ostatní těla, je pouhý stroj. Zvířata jsou těla bez duše – automaty – nic nevědí, nepředstavují, vědomě nechtějí, necítí.
U člověka jsou tyto substance přece jen nějak spojeny – mechanicky (zvláštní lidskou tekutinou) tzv. „životní duchové„ pronikají celým tělem a soustřeďují se v duši. Duše je v šišince mozkové jakousi „transformační stanicí„ v níž dochází ke styku psychického a fyzického.
Intelektuální intuice druh přímého, nezprostředkovaného poznání, není smyslové povahy, probíhá ve sféře intelektuální. Od racionálního poznání se liší – k pravdě dospívá bez pokládání důkazů, pravdy jsou bezprostředně zřejmé, „očividné.„
Pojetí svobody a vůle – boží vůle – nekonečná, svoboda lidská neomezená – „pomocí níž v sobě nacházíme boží obraz a podobu.„ Objektem boží vůle je vše. Rozhodnout se pro čin, soud, tvrzení, popření je otázkou vůle. „Vždyť samotným rozumem nic netvrdím ani nepopírám.„ Pravda je věcí naší volby. Rozumové musí jít před volním rozhodnutím.
Fyzika – byla mechanická. Základní vlastností rozprostraněnosti je její nekonečná dělitelnost. Tělesa se nemohou skládat z atomů, které jsou nedělitelné.
Hlavní filosofická díla
Pravidla k řízení ducha (1628/9)
Rozprava o metodě (1637)
Úvahy o první filosofii (1641)
Zásady filosofie (1644)
Pojednání o vášních duše (1656)
