Fysika
Fysika
– navazuje na Demokrita
– svět se skládá z bytí a nebytí, atomů a prázdna
– dráhy atomů: opouští Démokritův determinismus, je možná malá odchylka od dráhy – možnost se rozhodnout (svobodné rozhodnutí – svoboda lidská)
– popírají existenci světového řádu
Etika
DOBRO – KLID – CNOST
Cílem života je slast, blaženost (je to něco přirozeného). Slast je neexistence strasti neboli bolesti. Člověk by se měl vyhýbat tomu, co mu působí bolest. Slast je chápaná jako duševní blaho (ataraxiá), ne jako požitkářství. Šlo jim o klid duše, ale i těla. Neodpírali si však fyzickou slast.
Než zvolíš nějakou slast, předvídej, zda ti do budoucnosti nezpůsobí nějakou bolest. Člověk musí někdy volit bolest, aby mu přinesla v budoucnu větší slast.
Nejvyšší slastí člověka je přemýšlení, používání rozumu.
Bolest člověku způsobuje strach z Bohů a strach ze smrti. Člověk se jich musí zbavit.
Strach z Bohů – Bohové jsou bytosti jako my, akorát jsou nesmrtelní, Bohové se nepletou do lidského života, proto se jich není třeba bát. Bohové by tím porušovali svoji blaženost.
Strach ze smrti – Když jsem tu já, není tu smrt. Když je tu smrt, nejsem tu já. Tedy ani živých se smrt netýká, ani mrtvých, ježto na ony se smrt nevztahuje a tito sami už nejsou.
Moje smrt se týká živých, toho si Epikuros nevšímá.