Tolstoj, Lenin

TOLSTOJ – klaní se všemu ruskému, pozvedl ruskou společnost, ale zachovat tradice, obává se revoluce

60. léta – nové hnutí NÁRODNÍCI – původně si mysleli, že každý člověk má v sobě zakódovaný puk k revoluci – chození mezi lid – národ = národníci – později se rozpadá na několik proudů v 70. a 80. letech – důraz na:
a) cesta vede přes vzdělání
b) ruský mužik je nepotřebný, stačí skupina revolucionářů, kteří odstraní cara, likvidace státní moci – ANARCHISMUS, stává se pak samostatným hnutím

Do jaké míry se má brát stav ekonomiky Ruska na půdu!! Má Rusko budovat moderní rolnictví nebo budovat kapitalismus?
Ze skupiny Národníků – PLECHANOV – emigruje do Švýcarsko – 1893 – skupina – OSVOBOZENÍ PRÁCE – náplní je překlad do ruštiny vše co vychází v Evropě – je to určeno pro střední vzdělanost, nejlépe utopické socialisty, které by je mohli pochopit, překládá Marx, ale považuje ho za nepoužitelného pro Rusko, urychluje povědomí o západních problémech, píše dílo – O ÚLOZE OSOBNOSTI V DĚJINÁCH – pokud si osobnost ocitne v dějinách na pravém místě může nějak ovlivnit dějiny
např. Francie v té době potřebovala typ může jako NAPOLEON

EKONOMOVÉ – politikou se má zabývat pouze buržoazie, sociální demokracie se má zabývat ekonomickými otázkami
LEGÁLNÍ MARXISTÉ – v politice je potřeba prosazovat jen to, co je legální

V.I.LENIN
– kritika národníků, ekonomů, marxistů, uznává jen Plechanova,
– diskuse kam Rusko patří, na čem má tato společnost stavět? Rolníci či průmyslníci?
– přečetl Marxe a myslel si, že je nevhodný pro Ruské poměry
– díla – STÁT A REVOLUCE, CO DĚLAT, DĚTSKÁ NEMOC „LEVIČÁCTVÍ V KOMUNISMU“ – polemizuje se současníky, kritizuje tehdejší společnost,