Patristé, Augustus Aurelius
Patristé
Augustus Aurelius
(354 – 430)
Augustus Aurelius je filosofem, který napsal knihu Vyznání. Tato kniha má dvě části. První část líčí život Augusta Aurelia do 33. roku života a druhá po 33. roce. Narodil se v Severní Africe. Jeho otec byl pohan a matka křesťanka. Do 33. roku žil světským životem. Živil se učením rétoriky. Nežil podle zásad, které sám hlásal. Byl typickým představitelem Římana své doby.
Augustus Aurelius začal číst Cicerona, což u něj způsobilo převrat v myšlení. Tak se dostal skrze filosofii ke křesťanství.
Začal studovat teologii. Stal se pomocníkem biskupa a později biskupem. V 72 letech se odpoutává od poslání biskupa a věnuje se filosofii a píše své knihy.
Nahlédl do svého vlastního nitra a zjistil, že on sám je rozporem mezi hříchem a pravdou. Já sám jsem byl svou první otázkou. Prosil boha, aby mu odpověděl na otázky, které se týkaly jeho života. S Bohem rozmlouvá ve své vlastní duši, skrze své nitro.
Myslím, tedy jsem.
Já jsem rozpolcenost mezi dobrem a zlem, mravností a nemravností. Podstata člověka je v jeho rozpolcenosti. Člověk se chce dostat ze své zvrácenosti, ale neví jak.
Manichejci – existuje Bůh dobra a Bůh zla. I v nás existuje dobro i zlo. Jak dokazuje Aurelius Boha? Nalézá ho ve své vlastní duši. Bůh je:
a) nejvyšší existence;
b) nejvyšší pravda;
c) nejvyšší měřítko pravdy;
d) nejvyšší dobro.
První koncepce trojjedinosti Boha (člověk je trojjediný jednotou paměti, vůle a pochopením). Bůh je syn, otec a duch svatý.
