Hylémorfismus
Hylémorfismus
Podstatou všeho jsoucího je jednota látky (hylé) a formy (eidos, morfé). Každý jev je složeninou z látky a formy. Dřevo stolu – látka – samo nestačí k existenci stolu, je pouze jeho možností, potencí (látka je pouze možností, potencí něčím být). Dřevo by mohlo být židlí, vorem, palivem,… Aby se z této možnosti, potence stala skutečnost, musí k látce přistoupit forma stolu. Forma je to, co z beztvaré hmoty vytváří skutečné věci. Forma je aktivní, tvořivý princip, látka je pasivní.
Forma musí být nejprve v mysli toho, kdo ji chce vytvořit, tedy v umělcově představě.
umělecká forma – semínko slunečnice, korálky, člověk
přírodní forma – semínko slunečnice, rostlina, příroda
Podle A neexistuje látka, která by nebyla zformovaná.
Čtyři příčiny jsoucna
1. látka (stříbro, z něhož je zhotovena miska)
2. forma (vlastní formy misky)
3. příčina pohybu, hybná příčina (stříbrník, který misku vytvořil)
4. účel, cíl (kvůli čemu byla miska vytvořena)
Pohyb
1. Pohyb vzniká tam, kde se stýká forma a látka (Malé dějiny filosofie);
2. pohyb je uskutečňování možnosti;
3. pohyb je proces, v němž látka nabývá formy(Spol. vědy);
4. přechod z látky ve formu čili z možnosti ve skutečnost děje se pohybem (Drtina).
