Filozofie porevoluční

Filozofie porevoluční = přichází po variantě vyústění určitého společenského vývoje a určitých ideologických a fil. projektů a plánů, které k té revoluci dovedly (velká fr. revoluce) – uskutečnění projektů osvícenství (rovnost, volnost, bratrství)
– už nehledá smysl dějin = už není nutné vytvářet program pro společenskou změnu – cíl byl již zrealizován
– pozitivní myšlení v tom , že se rezignuje na kritičnost
– ot. pokroku je depolitizována, pokrok je spatřován v tom, jak se bude věda intenzivně zapojovat do životního stylu
– pozitivní vztah ke spol. realitě (nekritický)
– pozitivismus postupně ztrácí zájem o sociální problematiku a zaměřuje se gnoseologicky – metodologie, logika, lingvistická analýza teoretického vyjádření (zda je logicky správně zkonstruovaná)

Rozvíjí se marxismus – vychází z toho, že projekt osvícenství zůstal nedokončen, kdy revoluce vedly pouze k tomu, že se změnil ve společenském poměru sil, ale nezměnilo se třídní uspořádání.
– být kritický, revolučnost spočívala v tom, že je přesvědčen, že projekt univerzální lidské emancipace zůstal v půli cesty
– promítá se do frankfurtské školy – ústřední motiv zájem – vycházeli z toho, že narůstají problémy krize jsou vysvětlitelné v tom, co nastínilo osvícenství

August Comte
– 1. pol. 19. stol.
– původně vystudoval přírodní vědy a matematiku
– osobním tajemníkem Simona (utopický socialista) – byl přesvědčen, že chceme-li udělat sociální reformu, měli bychom např. překopat světový názor – ryzí navázání na osvícenský projekt; suma vědeckých poznatků
– začal se zaobírat představou, že reforma společnosti by neměla vzniknout spontánně, ale měla by být založena na vědecké bázi (racionálně), jak vyprojektovat harmonickou společnost zbavenou konfliktů a krizí = racionální konstrukce
– začal promýšlet jak by měla být konstruována věda a společnost = základ sociologie = byla promyšlena jako přírodopis společnosti (- pohlížet na lidi jako na předměty, které se můžou stát objektem stejně jako přírodní útvary
– popsání stavu společnosti (jako přírodopisci popisují stav živé a neživé přírody)

• Kurz pozitivistické filozofie
• Plán vědeckých prací nezbytných pro rezignaci společnosti
• Systém pozitivistické politiky neboli pojednání o sociologii – později byl z textu vytvořen výtah – Pozitivistický katechismus neboli souhrnný výklad univerzálního náboženství

– usiluje o vědecké založení případných možných dalších kroků na zlepšení společnosti
– autor, který se pohybuje ještě v duchovním rozměru a horizontu, které vytyčilo osvícenství
– postupně se od racionalismu posouvá k otázkám etiky a náboženství, které nakonec před vědou upřednostňuje
– jak stárnul, rostl jeho politický konzervatismus – nedokázal se ztotožnit, ani pochopit motivy další revoluční vlny – skeptik vůči možnostem revoluce