Etika životního prostředí

11. Etika životního prostředí. Ekologická krize jako výzva ke kvalitativní změně etiky.

Ekologická krize a etika = enviromentální etika, ekologická etika, hlubinná ekologie
Všeobecně málokdo z vědců pochybuje o tom, že ve vztahu člověka a přírody došlo v poslední době k zásadním změnám. Jestliže existovali ostrůvky civilizace, které bojovaly o přežití uprostřed přírody, tak dnes je to přesně naopak. Příroda v původním stavu neexistuje dnes snad již nikde. Přibývá také exponenciálně lidí na naší planetě (6 miliard). Lidé jsou druh, který se přemnožil. Jsme schopni zničit naši planetu během několika desítek minut.
Máme také takové prostředky využívat přírodní zdroje takovou měrou, že může dojít k jejich úplnému vyčerpání.
Počet lidí a technologie působí na přírodu tak, že již není schopna se svými přirozenými schopnostmi obnovovat a regenerovat. Ročně vymírá velké množství živočišných druhů, rychlost kácení lesů je taková, že během 60 let by byl vymýcen celý Indický subkontinent. V dnešní době se koncentruje těžba do deštných pralesů, které pro nás mají veliký význam. Přírodní krásy nám díky zásahům lidí mizí. Čerpání zdrojů přibližují zemi ke zkáze. Nedělají to pouze ekonomicky vyspělé státy, ale i státy rozvojové, které jsou na nižší úrovni. Prudký růst populace mají za důsledek kácení stromů,… aby mohla přežít. Výsledkem je přelidnění a boj o přežití. Takovýchto případů bychom moli uvádět spoustu.
Druhá věc jsou odpady, se kterými nevíme co s nimi. Některé jsou viditelné, některé neviditelné (skleníkové plyny, tzv. freony). Shromažďují se v horních částech atmosféry, ozónová díra a skleníkový efekt. Výsledkem je růst průměrné teploty na zemi – tání ledovců. Desítky milionů lidí nemají díky tomu kde žít a přemisťují se do jiných oblastí. U freonů je to ještě zajímavější. Jejich následek je lidskými smysly nepozorovatelný. 15 let se plyn pohybuje v atmosféře, pak ve stratosféře ničí ochrannou ozónovou vrstvu. To má dále důsledky ve změnách genofondu lidí, všech živých organismů.
Jestliže budeme pokračovat v našem působení na přírodu, nemusíme ji zničit. Dojde ke změně přírodních podmínek, které nebudou vhodné pro přežití lidského druhu. Přežijí např. korýši, nikoliv člověk. Je tu problém, kterým je latentnost (skrytost). U freonů a skleníkového efektu je to složité, protože nejsou ihned pozorovatelné. Velké chemické koncerny platily vědce, kteří vylučovali jakékoliv negativní působení jimi vyráběných chemikálií.
My něco uděláme a ono to běží samo. Rozpad ozónu působí 60 tel. Nezbývá nám nic jiného než trpět, nemůže nic změnit. Zásada předběžné opatrnosti – nevyužívat vynálezů, u nichž nemůžeme předpokládat jejich dlouhodobé důsledky.