Gnoseologie, ARISTOTELÉS, CORPUS ARISTOTELICUM

Gnoseologie

Člověk nepoznává smysly. Smysly podle Platóny klamou, tudíž je musí opustit a začít používat racionalitu.
Platón neuznává skutečné poznání, nýbrž rozvzpomínání se na svět idejí. Člověk poznává ideje podle abstrakce, podobnosti. Se stromem jsem se potkával ve světě idejí a vzpomínám si na něj  podobnost. Jako poslední poznává člověk ideje abstraktní (např. dobro, zlo, spravedlnost).

ARISTOTELÉS
(384 – 322 př. Kr.)

Aristotelés se narodil ve Staigeře na Chalkidice. Jeho otec byl lékařem makedonského krále. V 17 letech se Aristotelés stal žákem Platónovy Akademie, v níž setrval až do Platónovy smrti, tedy plných dvacet let.
Po Platónově smrti se stal vychovatelem Alexandra Makedonského (do jeho nastoupení vlády). Pak založil vlastní filosofickou školu. Pěstovala se zde věda (stavba lidského, zvířecího a rostlinného těla, geografie, folklór, politické zřízení,… + logika).

Než člověk začne filosofovat, musí být uspokojen. Ke spokojenosti, blaženosti patří dostatečný podíl na majetku světa.

Napsal mnoho spisů (psal je 12 – 13 let), které čítají asi 1000 knih. Když byl Alexandr Makedonský poražen, byl obžalován z bezbožnosti a kažení mládeže. Aristotelés utekl z Athén na Chalkidiku, kde rok poté zemřel.
Jeho spisy nebyly populární, nebyly povolené. Byly odvezeny do Asie, kde jich 1/2 ve sklepě shnila. Jeho spisy uspořádal Andronikos Rhódský (1. st. n.l.).

CORPUS ARISTOTELICUM

1. spisy logické – Organon (Kategorie, O vyjadřování, První analytiky, Druhé analytiky, Topiky a O sofistických důkazech;
2. spisy fysické – přírodní filosofie a přírodovědecké spisy (O duši, O nebi,…);
3. spisy filosofické – metafysické;
4. spisy etické – Etika Nikomachova;
5. spisy politické;
6. díla o slovesném umění (Rétoriky, Poetika).