Já otrok (rab)

Na jedné straně rab patří sobě samému. Ale kdo postavil všechny ty chrámy a paláce? Pán vydal pouze rozkaz. Pán by musel říkat: a teď zvedni pravou ruku do výšky půl metru,… Pán vydá pouze všeobecný rozkaz. Konkrétní provedení činnosti je na rabovi. Netvoří pro sebe, ze své vůle, ale přece jen tvoří. Je to dvojaký vztah k výkonu i výsledku činnosti, kterou provádí rab. Dochází k uvědomění si sebe sama – ocenění sebe sama – když pán hledí na výsledek mé činnosti (dvojaký pohled). Pán pouze spotřebovává, jakto že pán je pánem? Poněvadž jeho rozkaz je uskutečněn, sní řízek,… Potvrzuje sebe sama, že umrtvuje ostatní svět, neguje výsledky rabovi práce, že je užívá, nikoliv netvoří. Rabové si uvědomují, že jsou tvůrci veškeré kultury. Tam stačí pouze pochopení, že my jsme ti tvůrci a tím se zbavíme těch pánů. Vztah je tady rozporný.
Záleží, do jaké míry je rab rabem. V americkém otrokářství byli otroci degradováni na biologické přežívání.
V čem je rab svoboden? V uspokojování nejzákladnějších fyzických potřeb. To je jediná oblast, která zůstává rabovi jako jeho vlastní. Vše ostatní je mu odebráno a zůstává mu pouze tento základ.
Vzniká zde ještě celá řady zajímavých vztahů. V tvořivém vztahu k přírodě se člověk realizuje ale spojuje se i s druhými lidmi. Odcizený člověk ztratil tuto možnost transcedence. Může se ztotožnit s pánem, smysl své existence může nalézt v tom, že slouží pánovi (slouží moci nad sebou). Toto ztotožnění je motivováno pohledem na pánovu vůli, jako na něco správného, co má být (tzn. pánova vůle je dobré). Já jsem-li jiný než pán, jsem zlý. Může být rab zcela totožný s pánovou vůlí? Nikoliv. Nikdy se mu to nemůže podařit, vždy vzniká mezera, rozdíl a ten je dokladem jeho špatnosti. Vniká do bludného kruhu, on se od pána liší, tzn. že je zlo, být je provinění (svou vlastní existenci chápe jako provinění). Odlišení je zlo. Vyvolává další a další pocity viny. Nikdy nemůže mezi nimi autentický vztah, vztah přátelství.
Identita pánova Já. Jak ví čím je? On je moc, on o ní opírá svoji totožnost. Když se rabové bouří, ohrožují pánovu identitu. Ohrožují podstatu jejich existence. Proto každý pokus raba o emancipaci je provázen bouřlivou reakcí ze strany pána. Tak jak rab má rab vybudovaný svůj poddaný charakter, tak pán má vybudován svůj charakter pána.