4. VÝKONNÁ MOC

– prezident – volen na společné schůzi obou komor, na dobu 7 let
– pravomoci jako dnes: reprezentoval stát navenek, přijímal a jmenoval velvyslance, vyhlašoval
výjimečný stav, mohl vyhlásit válku (se souhlasem NS), vrchní velitel branně moci, právo rozpustit
parlament, udělování milosti, jmenoval a odvolával vládu, soudce, vysoké vojenské důstojníky,
vysokoškolské profesory, sám neodvolatelný (v případě nemoci přebírá jeho pravomoci vláda),
právo suspensivního veta – mohl dočasně zrušit platnost některých zákonů (potřeboval podpis
jednoho člena vlády = spolupodpis – kontrasignace), musel podávat NS zprávu o stavu republiky
– vláda – odpovědna Posl. sněmovně (parl. sys.), která ji mohla vyslovit nedůvěru

* SOUDNÍ MOC
– fungoval Ústavní soud, Volební a nejvyšší soud, Státní soud (pouze pro těžké zločince, Vojenské soudy, Civilní soudy(rozvody), Trestní soudy (krádež, napadení), soudy okresní – krajské – vrchní – nejvyšší
– byla doplněna částí o lidských právech, svobodách a obč. povinnosti, od r. 1920 volební právo pro ženy

– 29. – 30. 9. 1938 – Mnichov – konec Československa, přijat zákon o autonomii Slovenska – Česko –
Slovenská republika
– 14. – 16. 3. 1939 – vyhlášení Protektorátu – rozpad našeho státu – samostatný Slovenský Štát, vzniká
exilová vláda x fašismu
– srpen 1944 – E. BENEŠ z exilu vyhlásil obnovení ústavního pořádku a zákony, které u nás byly přijaty
od r. 1938 – 44 prohlásil za neplatné, moc se toho ale nezměnilo – pouze morální povzbuzení

– duben 1945 – Košický vládní program – stanovil, jakou orientací se bude vydávat poválečné
Československo, do října 1945 směl prezident vydávat dekrety – Benešovy dekrety,
osvobozeno celé území ČSR
– květen 1946 – volby do Národního shromáždění vyhráli komunisté
– únor 1948 – KSČ přebírá moc ve státě (ústavní i neústavní kroky) – definitivní konec ústavy z r. 1920,
schválena ústava nová Ústava 9. května 1948, velmi formální – obchází lidská práva, nové
instituce – Slovenská národní rada, Národní výbory, omezení soukromého vlastnictví,
plánovitá ekonomika
– 1960 – Socialistická ústava – vznik ČSSR, konstatováno, že u nás byly vybudovány základy socialismu,
čl. č. 4 – vedoucí úloha KSČ (pojistili si svoji pozici i podle práva)
– 1968 – rozšířena zákonem o Československé federaci – Československo se skládá ze dvou
rovnoprávných republik, každá má svoji – vládu – vláda ČR, vláda SR
– parlament – ČNR, SNR
– nad nimi federální vláda a federální parlament (= federální shromáždění – FS) – vznik ČSFR

* FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ – sněmovna lidu – 200 poslanců (od r. 1990 – 150 poslanců)
– volby na území celé federace
– sněmovna národů – 150 členů (75 Čechů a 75 Slováků)

– listopad 1989 – výrazné změny v ústavě – zrušen čl. č. 4, začínají se realizovat zásady právního státu +
lidská práva a svobody, volná soutěž polit. stran, transformace ekonomiky
– Česká a Slovenská federativní republika (blíží se rozpad)
– 1. září 1992 – schválil SNR ústavu Slovenské republiky – zrada
– 25. listopadu 1992 – ve FS schválen zákon o rozpadu ČSFR
– 16. prosince 1992 – ČNR schválila Ústavu ČR
– 1. ledna 1993 – samostatná ČR

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD