Pyrhon z Elidy, Tymón, Ainésidémos

Pyrhon z Elidy

Byl prý účastníkem pochodu Alexandra Makedonského do Indie (žil asi ve 4. – 3. st. př. Kr.). Byl asketickým mužem. Cílem jeho života a filosofie byl totální klid.
Výraz skeptomái = rozhlížet se, být na pochybách. Není to popření možnosti poznání, ale zdržování se raději jakýchkoliv konečných úsudků.
O každé věci mohou existovat dvě rozporná tvrzení. Není možné se rozhodnout, které je pravdivé. Není možné se rozhodnou pro obě.
Neusiluje o pravdu, ale o štěstí a život bez utrpení. Vrcholem je klid.

Položil si tři otázky a na ně skeptickým způsobem odpověděl:
1. Co jsou věci? Nevím a nemohu vědět. Nikdy.
2. Jak se k věcem chovat? Zdržovat se jakéhokoliv úsudku (epoché). Nic o nich neříkat.
3. Co tím získám? Klid (ataraxiá).

V každodenním životě se nechám vést ve vleku zvyků.

Tymón

Básník, lékař a empirik. Vysmíval se dogmatikům, byl hrubým cynikem. Zabýval se otázkou tvorby hypotéz a časem. Zabýval se otázkou věcí, jak opravdu existují a způsobem, jak se jeví člověku.

Akademická skepse

Ainésidémos

Ainésidémos navázal na Platóna, zabýval se Platónovým gnoseologickým učením o plynutí smyslového světa (rozpor mezi plynutím smyslového světa a neexistencí příčiny tohoto plynutí a těchto změn ve světě idejí). Zavádí pojem pravděpodobnost (= podobnost pravdě).

Co jest pokládáno za dobré je asi dobré.
Med je spíše sladký nežli hořký.

Problém pohybu – centrálním pojmem vznikání a zanikání, otázky zda existuje či neexistuje pohyb je kategorie PŘÍČINA. Musíme vyřešit kategorii příčina, abychom mohli odpovědět na otázku 
a) vnitřní příčina – obsažená ve věci samé (vnitřní příčina)
b) spolupříčina (dvě velké příčiny mají jeden účinek)
c) vedlejší příčina (malinkaté příčinky, které člověka opomíjí)

Z čeho odvodím příčinu? Přeci z účinků. Jak mohu z účinků vyčíst příčinu? Příčina neexistuje.