François Marie Voltaire
François Marie Voltaire
(1694 – 1778)
„Jmenovat Voltaira znamená charakterizovat celé 18. století“.
Voltaire je představitelem prvního konceptu, francouzského osvícenství. Studoval v Jezuitské koleji, kde se vytvořili pozitivní a negativní vztahy pro filosofický koncept. Pozitivní: vztah k literatuře, negativní: byl ovlivněn náboženstvím. Narodil se v Paříži, ve vyšších kruzích byl pro svou mentalitu neoblíben. Za svého života byl dokonce vězněn i v Bastile. Byl filosofem, historikem, spisovatelem a podnikatelem.
Studoval Lockovu a Berkeleyovu filosofii a osvojil si Newtonovy základy mechanické fyziky, kterou popularizoval literární uměleckou formou ve Francii. Naopak jeho kritika je zaměřena proti Descartově, Spinozově a Leibnizově metafyzice. Jeho život byl bouřlivý ve vztahu k ženám a církvi.
Samotná Voltairova filosofie není příliš původní (Lock, Berkeley, Newton) ani zvlášť hluboká. Nápadným rysem voltairiánství je smích, humor, satira. Ironie, sarkasmus a expresivní vyjadřování.
Voltaire bojuje sám za svobodu myšlení, toleranci , rozum, mír, štěstí člověka a odstranění útlaku a nespravedlnosti. To je cíl jeho životního poslání. Jeho koncept filosofický není teoretický, ale je orientován spíše k praxi. Říká, že ve svých textech využívá filosofických názorů k vyřešení praktických otázek, jak vylepšit lidstvo, společnost na základě dřívější filosofie.
Voltaire nemůže přijmou Leibnizovo tvrzení, že „Každé zlo je pro něco dobré.“ Toto tvrzení absolutně odmítá.
Cílem jeho filosofie je to, aby filosofie byla nástrojem k boji proti všemu nerozumnému a všemu, co by člověka mohlo nějak ponižovat či utlačovat.
Základním filosofickým východiskem Voltaira je sensualismus. Člověk se rodí jako tabula rasa, která je popisována prvními zážitky. Rozum tento materiál dále zpracovává tak, aby jejich podoba mohla být využita ke zlepšení lidského života.
Koncept lidské duše a boha
Bůh je chápán deisticky. Bůh stvořil svět, věnoval mu zákony a dále již do těchto přírodních zákonů nemůže zasahovat. Bůh stvořil také duši, ale ta je podle Voltaira vlastností hmoty, kterou stvořil Bůh. Stejně tak myšlení je atribut, který dal Bůh hmotě v aktu stvoření. Sám kritizuje křesťanství. „Již se mi zprotivilo stále poslouchat, že 12 lidí založilo křesťanství. Chci dokázat, že stačí jeden člověk na to, aby je zničil.“
Je člověk svobodnou bytostí? Člověk nemůže zasahovat do přírodních zákonů. Je svobodný proto, že má svobodnou vůli. Tato vůle činí člověka svobodným ve společnosti.
Voltairův deismus: svět je podivuhodný stroj, který má rozum. Božský rozum je síla, která určitým způsobem organizuje hmotu. Boha můžeme odvodit dobře ze zákonitostí přírody, vesmíru. Jakého boha uznává? Neuznává Boha, který je před světem a nad světem. V tomto světě existuje bolest a smrt, které jsou od Boha. Svět je nejhorší ze všech možných světů. Člověk musí brát svět takový, jaký je. Jsme zvířata, která se vzájemně požírají? Člověk je vybaven rozumem, jako něčím naprosto dokonalým, ale ani rozumem člověk nemůže poznat všechno (proč zde člověk je), nemohu použít rozum k poznání základních otázek lidské existence.
Vše zaniká. Člověk žije proto, aby se setkal s nicotou.