Kritika praktického rozumu. Kritika soudnosti

Kritika praktického rozumu
se zabývá etikou,

Kritika soudnosti
estetikou.

Kant je novověký filosof, filosof ve finále novověku, kdy dochází k destrukci systému Bůh – Člověk – Příroda. Tato koncepce je nahrazena systémem Člověk – Příroda. Její epicentrum se nachází v gnoseologii a epicentrem gnoseologie je rozum. Rozum je prvním pojmem k filosofii. Ale co znamená? Všichni popisovali čím rozum popsán, ale definici rozumu nikde nenajdeme. Kant píše, že všichni filosofové před ním chápou rozum jako kritickou schopnost člověka jako sílu, která je schopna přetvořit předchozí myšlení a přetvořit společenský řád. Ovládnutí objektu subjektem, ovládnutí přírody, společenských poměrů.
Rozum byl chápán jako totálně aktivní, silný, dominantní, až konstruující.

Já, rozum, Já je lidská racionalita, která ho povznáší na všechny jiné bytosti. Já je osobou a osoba má jednotu vědomí, tzn. že prochází různými situacemi a člověk se při nich mění, ale Já zůstává nezměněné, pamatuje si na minulost a plánuje budoucnost. Člověk je schopen pochopit, že od svého narození až po svou smrt je pořád to samé Já.

V dějinách novověkého myšlení Kant završuje gnoseologickou matrici, tzn. že předmět poznání je jen to, čím jsem popsán. T. Hobbes říká, že poznány mohou být jen ty předměty, které byly vytvořeny lidským rozumem. To samé nalézáme u Descarta. Empirikové jako Hume to završují. Kant kriticky navazuje na Huma a překračuje ho. Říká, že veškerá metafyzika před ním se snažila říci něco a priori o předmětu, před zkušeností než ho začnu zkoumat.

Koperníkovský obrat

Podle Kanta by bylo lepší udělat tzv. „koperníkovský obrat“, tj. něco za něco vyměním, v tomto případě subjekt za objekt. Koperník vyměnil, otočil tezi, že Slunce obíhá okolo Země na její opak, tedy že Země obíhá kolem Slunce, proto tedy „koperníkovský obrat“. Jím se nazývají radikální obraty, které obrátí dosavadní teze.
Všichni filosofové před Kantem začínali od objektu, předmětem jejich filosofie byl vnější předmět, objekt nebo idea. Právě v objektu začínala jejich filosofie. Kant říká, že filosofie může vyjít od objektu, od popsání, nebo od subjektu.
Kant nabádá, abychom nezačínali poznání objektem, ale subjektem. „Prozkoumejme subjekt.“ Po zkoumání subjektu nalezneme vše potřebné, co poznáme o objektu. Až se budeme divit, co vše se o objektu ze subjektu dovíme. Tato část je považována za jednu z nejdůležitějších v jeho filosofii.