John Locke

John Locke
(1632-1704)

Narodil se ve stejném roce jako Spinoza. Locke byl významnou osobností nejen v dějinách filosofie, ale i v politice. Cestoval po Evropě, zejména pobýval ve Francii a Holandsku. 11 jet pracoval jako komisař pro obchod anglického království. Byl velmi vzdělaný, ale nebyl moc sebevědomý. Byl příliš opatrný. Velmi se přátelil s Isacem Newtonem a Locka velmi obdivoval B. Roussell.

Je považován za zakladatele anglického empirismu. Empirismus je protipólem racionalismu. Tvrdí, že poznání začíná od smyslů. Locke ale neodsouvá rozum nikam dozadu. Říká, že každé poznání přichází od smyslů. Předmět filosofie tak posunuje z bytí na poznání, respektive se jím stávají naše ideje1, jež bytí prostředkují a naše poznávací schopnosti. Locka nemůžeme zařadit mezi senzualisty.
Tabula rasa – je druhým důvodem, proč je Locke empirik.

Věda

Základním fenoménem novověku je věda. Filosofie se musí tomuto fenoménu přizpůsobit a spolupracovat s vědou. Proto filosofie odpovídá na základní apriorní otázky vědy a ta s nimi poté pracuje. Věda zkoumá kvantitativní vztahy v Kosmu a využívá k tomu empirii. Výsledek vědy je popsán matematickým jazykem.

Jaký úkol plyne pro filosofii? Locke říká, že filosofie má odpovídat na základní otázky gnoseologie (poznání). Filosofie musí popsat původ, formy, možnosti a hranice poznání. Locke jako první formuloval gnoseologický problém (podobně jako Kant) Jak člověk poznává? Tímto problémem začal a u něj také skončil. Jestliže člověk zkoumá kosmos, musí mít odpověď na tyto základní otázky (původ, formy, možnosti a hranice poznání), jinak to nemá smysl. Locke se nikdy nedostal k ontologii.

Jak člověk poznává? Člověk poznává ideje, které vznikají jako zápis na lidské duši. Ideje = individuální zážitky zapisující se do duše. Vnímám jednotlivé ideje – jako např. když se dívám na noční oblohu a vnímám „velký vůz„, tak přece nevnímám velký vůz, ale 7 jednotlivých hvězd, které tvoří velký vůz.