FILOZOFIE V DOBĚ OSVÍCENSTVÍ, ENCYKLOPEDISTÉ

a) FILOZOFIE V DOBĚ OSVÍCENSTVÍ
ANGLIE
– uznávají empirismus = poznání na základě zkušeností
– teorii odsouvá do pozadí Þ klade důraz na zkušenost
– směřuje spíše k sociologii a k výzkumu
– zaměřeno na praktické poznávání a učení
– osvícenci = empirikové taky pochybují jako racionalisté, ale pochybují o tom, jestli rozum sám je schopen přinést nám poznání

v John Locke (1632 – 1704)
– absolvoval Oxford (přírodní vědy) ® lékařství
– přijal místo u lorda ASHLEYHO (jako lékař, rodinný učitel a vychovatel)
– A. musel uprchnout kvůli polit. problémům do Francie ÞLocke ho doprovázel, pak se vrátil na rok do Anglie
Þznovu do Fr. Þs nástupem VILÉMA ORANŽSKÉHO se vrátili zpět do Ang. a Locke zde zastával 11 let
úřad komisaře pro obchod a kolonie
– 4 roky před smrtí se vrátil zpět na sídlo Ashleyho
– zabýval se otázkami poznání, problematikou rozumu a řeší otázku, zda je lidský rozum schopen myslet Þ říká, že ano Þ způsobeno: 1) podněty vnější
2) podněty vnitřní
3) podněty vrozené – neexistují – člověk je po narození „Tabula rasa“
– „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.“
– „Esej o liském rozumu“ – jestli je dostatečně dokonalý
1.IDEJE
– základem světa jsou ideje
– mít ideu = mít o něčem představu, být schopný s něčím pracovat
jednoduché:
= většinou smyslové vjemy kvality (studené, zelené, malé…)
a) vnější zkušenost – kvalita – primární vlastnosti – velikost, tvar
– sekundární vlastnosti – barva, vůně, teplota
b) vnitřní zkušenost – poznání, vzpomínky, představivost, fantazie
c) kombinace vnitřní a vnější -vrozené – bolest, rozkoš,vjemy.., to je ale racionální přístup a ten osvícenství neuznává
složené:
= vznikají kombinováním jednoduchých,nemůžeme je bezprostředně vnímaqt bez použití rozumu
– tato senzualistická teorie běžného vnímání pak předchází rozumu
a) mody – prostor, počet, doba trvání
b) substance – bůh, duch, těleso
c) vztahy – příčina, účinek, nutnost, intenzita, různost