Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče:
a) Individuální
– osvojení (=adopce)
– pěstounská péče
Osvojení:
– na základě soudu, osvojitelem se může stát pouze pár, nejlépe do 35 let
– nezrušitelné osvojení, kdy do 1 roku není o ně zájem, stávají se právoplatnými dětmi,vzniká pokrevní příbuznost, mají právo na dědictví, společné příjmení
– 3 měsíční zkouška, psychotesty, musí doložit, že se o dítě mohou postarat ( soc. situace), omezení počtu dětí
– biologičtí rodiče musí adopci povolit, jinak nesmí určitou dobu jevit zájem
– pouze děti mladší 18 let, preferují se děti do 3 let
– přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a dítětem, při špatné péči je dítě odebráno a osvojitelé musí platit výživné
Pěstounská péče:
– na základě soudu, pěstounem může být 1 osoba, pěstouni dostávají finanční odměnu
– pěst. péče trvá do 18 let dítěte
– jsou ti děti, které nejsou vhodné pro osvojení (věk, zdravotní handicap, romské děti)
– rodiče se nestarají, zemřou, ve výkonu trestu, ztratili svéprávnost,..soud určí pěstouna – právně zastupuje a stará se s pomocí státu
b) Kolektivní
– dětské domovy → domy na půli cesty
– SOS vesničky (pouze žena, která se stará o děti)
Ústavní péče – rodina nevychovává dítě, ale musí se podílet např. na výživě
Opatrovnictví – vymezeno soudem v případě střetu zájmu rodičů a dětí, sourozenců,… Opatrovník má práva a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud podle účelu, pro který byl ustanoven.
Poručenství – stanoví soud, pokud rodiče zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti. Poručník dítě vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek místo jeho rodičů. Poručníkem se stává někdo z příbuzných nebo blízkých rodině. Poručník nemá k dítěti vyživovací povinnost.