Ústavní vývoj v českých zemích
ústavní vývoj v českých zemích
– kontinuita vývoje od rozpadu Rakouska-Uherska
– 1. fáze : 1848 – 1918
• r. 1848 byl revoluční v celé Evropě
• byly snahy o sjednocení mnoha zemí (Itálie, Německo,…)
• vznik liberalismu (ideologie střední třídy)
• lidé si začali prosazovat a uvědomovat si, že by měli mít práva
• na začátku r. 1848 byla sepsána petice, v červnu proběhlo pražské povstání (Frič X Windisgrätz)
• došlo k celkovému oslabení monarchie
• 15. 3. 1848 vyšel císařský patent jako příslib ústavy
• 25. 4. 1848 byla vyhlášena 1. oktrojovaná ústava, ale nikdy nevstoupila v platnost
• od července 1848 zasedá Říšský sněm (Palacký, Riegr,…) se začali konstituovat principy, sněm byl rozpuštěn jako příliš radikální v r. 1849
• 31. 12. 1851 vyhlásil František Josef I. Silvestrovské patenty
• 20. 10. 1860 vydal císař Říjnový diplom, zřekl se absolutismu
• nejvýznamnější byla ústava z r. 1867 složena ze 6 zákonů, byly tam ukotveny základy právního státu
: 1. zákon uzákonil Říšskou radu
: 2. zákon stanovil práva občanů
: 3. zákon zřizoval říšský soud
: 4. zákon upravoval nezávislost jednotlivých složek moci
: 5. zákon upravil moc vládní podřízenou kontrole rady
: 6. zákon upravil dualismus Rakouska a Uherska se společnou zahraniční a hospodářskou politikou
