Evropská kultura

Tato zkušenost se zopakovala opět v podobě 2. světové války. Technika a pokrok dostaly využití v podobě plynových komor. Všechen obrovský pokrok vědy a techniky: technika se zhmotnila v něčem, co dělá veliký vykřičník za celou epochou lidstva a to ATOMOVÉ BOMBĚ. Je schopna během krátké doby zničit celé lidstvo. To všechno byly znaky varování, krize, že něco není v pořádku. Zvrat přichází v 50tých létech, a to 20. sjezdem KSČ. Toto vede filosofy k tomu, aby přehodnocovaly základy evropské kultury. Komunismus, Hitler, Stalin. To nejsou mimozemšťané, ale my sami. A oni jsou symboly pro miliony lidí. To vyrůstá z naší vlastní tradice. Jedná se o jakési vyústění dějin. Naše tradice vyústila do těchto strašlivých konců. Dále se objevuje k tomu také hrozba ekologické krize.
O evropské kultuře tedy nemůžeme již dále tvrdit, že je příkladem pro všechny.
20. století nám říká, že naše kultura není hodna následování. Evropané se dopouštěli v dějinách obrovských masakrů. Osvětim není žádná dějinná výjimka. Důsledkem jsou stovky milionů mrtvých. Jak v severní, tak jižní Americe nacházíme podobné chování.
Proč?
Ziskuchtivost. Indiáni obývali půdu, která se dala použít na zemědělské účely.
Jakto, že se evropská filosofie neozvala??? Neozval se žádný odpor proti neuvěřitelně krutému zacházení s lidmi. Proto: víra, naprosté přesvědčení o univerzální planosti evropské kultury.
Naše univerzální pravda je nejvyšší a nejlepší ze všech pravd. Jestliže někdo nesdílí mou pravdu, tak je na nižší úrovni než já, je něco méně než já. Je mou svatou povinností ho k tomuto poznání přivést a že musí přistoupit na náš evropský pohled na metavyprávění. Kdo nechce dobro, je zlý, protože chce zlo. Oni nemají právo být sami sebou. Jsou povinni se stát tím, čím jsme my.
Horší varianta: plnohodnotný člověk je pouze Evropan, ostatní (nesdílí naši víru) nejsou lidé. Kdo nemyslí jako já, není člověk. Zní to přitaženě za vlasy.
Kolumbovo setkání s Indiány: Indiáni nerozuměli jeho jazyku (Španělštině), závěr: indiáni nemají řeč. Nemají řeč, proto nejsou lidé. Jsou to polozvířata a tak se s nimi také zacházelo. Nemyslí stejně, nejsou bílí, nemají jazyk… člověk je zahleděn tak do sebe, že není schopen uznat, že jsou lidé i jiní nežli on.
To co si popisujeme: platónský model v praxi. Jediná pravda, jediné dobro. Platónské dobro platí pro celý svět jako měřítko.
Každý z nás má nějakou víru. Všichni jsme přesvědčeni, že naše víra je dobrá a kdyby na ni ostatní přistoupili, bylo by nám dobře. Naše víra nám říká, co je dobré. Co je dobré by mělo být závazné pro všechny.