Pozdní scholastika
• proti tomu, aby se lidé spoléhali jen na rozum
• klade důraz i na empirický výzkum (zkušenost, experiment)
• spory s církví, chtěl napsat encyklopedii vědění
• snažil se oddělit filosofii a theologii, theologie má zlepšit člověka, přírodní vědy svět
• lidé by se měli učit cizí jazyky, aby přijímali a četli cizí myšlenky v originále a zamezili zkreslení
• učil a studoval v Oxfordu a v Paříži
• umřel ve vězení
• zdrojem poznání je osvícení s Bohem
• otevírá dveře novému poznání, zdůrazňuje experiment
• vyzdvihl Aristotela, Svícenu a Averolu
• Dílo: Kompendium studia theologie
Menší dílo, Větší dílo, Třetí dílo
– Johannes Eckhart (1260 – 1327)
• dominikánský mystik
• myšlenka mystické smrti a zániku duše v Bohu
• věčnost a rovnost člověka s Bohem (člověk vzejde od Boha a po smrti se k němu vrací)
• úzké niterní spojení s Bohem, naším cílem je splynutí s ním
• pronikat věcmi až k obrazu Boha, ten pak zpětně do sebe sama
• „Bůh je absolutní a absolutně dobrý.“
• zaměřen se na nitro člověka – záblesk renesančního individualismu
– Jan Duns Scotus (1264 – 1308)
• pozdní scholastik, Skot s latinským jménem
• považován za nebezpečnou osobu pro církev, odmítal jí, nepovažoval ji za důležitou – silně renesanční myšlenka
• „Je na nás, jak poznáváme boží vůli a jak k ní najdeme cestu.“
• umírněný realista, prosazuje voluntarismus – rozum důležitější než vůle
