Charakter

– je dán působením výchovy, vzniká v průběhu života
– složka osobnosti, která se projevuje navenek, v jednání a chování daného jedince. Vrozeným dynamickým základem charakteru je temperament, ale celkové vlastnosti charakteru jsou určovány především sociálním prostředím, výchovou, sebevýchovou a působením vůle
– umožňuje člověku kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských a morálních požadavků
– projevuje se – vztahem jedince k jiným lidem nebo skupinám
– vztahem jedince k práci a dosahování cílů ( odpovědnost, vytrvalost, roztěkanost, soustředěnost, pečlivost, dochvilnost, pedantství, ledabylost, lajdáctví … )
– vztah jedince k prostředí ( váží si věcí x neváží si věcí )
– vztah jedince k sobě samému ( sebekritika, přeceňování se , podceňování se, domýšlivost, ješitnost, skromnost, sebedůvěra … )
– vztah k morálce ( čestnost, pravdomluvnost, sklony k podvádění … )

Motivace ( motivační procesy )
– každé !! chování a jednání je motivováno
– motivace je souhrn činitelů, které člověka podceňují, podporují a dodávají mu energii k určité činnosti či chování ( anebo tuto aktivitu naopak tlumí )
– motivace – složité působení motivů
– motivy = hybné síly, pohnutky vědomého jednání, podnět k jednání
– uvědomujeme si je ( vědomá pohnutka jednání )
– potřeby člověka, zájmy a záliby, návyky, postoje, city, hodnoty ( morální ) …