Aktivace

d) Aktivace
– celková připravenost organismu k činnosti, daná zvýšenou funkcí orgánů uvolňujících potřebnou energii
– neurofyziologicky souvisí aktivace s činností retikulární formace mozkového kmene
– míra aktivace, postižitelná vnějškově jako nabuzení celkové aktivity, závisí na zvláštnostech jednotlivce, motivačních faktorech a situačních proměnných
– v experimentech je aktivace konkretizována v pojmech aktivační úrovně
Aktivační úrovně
 stupeň připravenosti organismu k činnosti v daném okamžiku
 funkční pohotovost organismu vztažená ke konkrétnímu časovému úseku a definovaná v termínech vzorců mozkových vln (EEG), stupňů vědomí, úrovně obecné aktivity nebo výkonnosti
 optimální aktivační úroveň je vždy spojena se středními hodnotami aktivace, neboť příliš vysoká či nízká aktivace narušuje celkový výkon
– nízká aktivace:
o ve spánku; zpomaluje se dech a srdeční činnost, uvolňuje se svalstvo
o organismus se brání proti přepětí
– snížená aktivace:
o např. po probuzení, před usnutím; stav mezi spánkem a bděním
o pohyby jsou zpomalené
– střední aktivace:
o cítíme se svěží, dobře se soustředíme
o činnosti vykonáváme úspěšně, v normální rychlosti
– zvýšená aktivace:
o stav zvýšeného napětí, organismus při náročných výkonech
– vysoká aktivace:
o vysoké přepětí organismu, soustředění k maximálnímu výkonu
o svalstvo je napjaté, dech a srdeční tep je zvýšený