Anaxagorás z Klazomen
Anaxagorás z Klazomen
(500 – 428 př. Kr.)
ANAXAGORÁS z Klazomen tvrdil, že nic nevzniká ani nezaniká, nýbrž že se směšuje a rozlučuje. Částice základních látek nazýval „semeny věcí„, avšak neuznával pouze čtyři druhy, nýbrž neomezené množství. Vedle těchto částic uznává ještě vnější hybný princip. Anaxagorás uznává však pouze jeden princip a nazývá jej „nús„, tj. duch, rozum.
Dokonalé roztřídění semen podle druhů látky pokládá za nemožné. Naopak tvrdí, že každá věc obsahuje všechny látky. Pouze převaha semen určitého druhu je základem,podle něhož pak o věci vypovídáme, že je např. dřeve, převažují-li semena dřeva, že je zlatem, převazují-li semena zlata atd.
Nús chápe Anaxagorás značně materiálně, do jisté míry též jako látku. Ostatním látkám je „látkou„ nadřazenou a vládnoucí, a hlavně nejčistší, tj. nikdy s jinou látkou nesmíšenou.
Gnoseologie
Anaxágorova gnoseologie klade poznání rozumové nad smyslové, neboť právě ona drobná semena nelze vnímat smyslovými orgány, nýbrž jedině poznat rozumem.
