PÝTHAGORÁS

(asi 572 – 494 př. Kr.)

PÝTHAGORÁS pocházel z řeckého ostrova Samu, ale musel odejít do jižní Itálie. Vědec, matematik a filosof Pýthagorás byl zároveň zakladatelem náboženského spolku, ovlivněného učením tzv. orfiků. Ti označovali naše tělo za hrob duše a věřili ve stěhování duší. V Pýthagorově učení se proto prolíná filosofie s mystikou.

Orfickopythágorovská tradice
Duše se stěhují a tím se očišťují. Pýthagorás se považoval za nejočištěnější duši před Bohem. Duše je v těle za trest, duše je v těle nešťastná. Musí projít a očistit se v mnoha tělech. Veškeré pythágorovské učení se dělilo na tzv. exoterické, tj. veřejné či přípravné a na tzv. esoterické, tj. tajné – interní učení zasvěcenců Pýthagorova učení, žijících ve vlastní škole. Výrok Pythágora byl pro ně vždy kritériem pravdy: „autos efá – on sám řekl„.

Pýthagorás se domníval, že to, co nemá tvar (apeiron) vlastně ani není, neboť se nedá nijak vymezit a navzájem odlišit od jiných věcí. Každé jsoucno je vytvarováno, má tedy svou hranici, mez. Když zkoumal, čím je možné tuto mez určit a popsat, uvědomil si, že každá hranice má svůj rozměr, který je měřitelný a tudíž vyjádřitelný číslem. Základem světa, základem všech jsoucích věcí je tedy podle Pýthagora číslo (geometrická veličina). Číslem lze vyjádřit nejen rozměry (tvar) věcí, ale i jejich kvalitu. V číselném poměru jsou např. tóny vyluzované různě dlouhými strunami. Je-li jejich poměr správný, harmonický, slyšíme melodii. Obdobně je na základě harmonických poměrů vybudován celý kosmos, vydávající „hudbu sfér„, slyšitelnou naším vnitřním smyslem pro číslo a harmonii. Hlubokým poselstvím Pýthagora do našich dnů je, že svět a jeho harmonii můžeme poznávat až tehdy, když se mu připodobníme, tedy když budeme kultivovat a harmonizovat svoji vlastní duši.
Předpoklad o plně harmonickém kosmu se ovšem zcela nepotvrdil? když pýthagorejci zkoumali poměr strany a úhlopříčky čtverce, zjistili, že jím je iracionální číslo – matematické zosobnění chaosu. Apeiron tedy zachvátil i tak dokonalý tvar jako je čtverec.

Pythágorovci považovali číslo 10 za naprosto dokonalé (1 + 2 + 3 + 4 = 10).

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
FILOSOFIE – JEJÍ VZNIK, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ POJMY
21. Vznik filosofie a předmět jejího zájmu
ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ POJMY
2a Řešení základní filosofické otázky, přehled důležitých filosofických pojmů a kategorií
Předpoklady vzniku řecké antické filozofie
1. SPOLEČENSKÉ VĚDY
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 1
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 2
Antická kultura
Milétská škola 1
Milétská škola 2
Elejská škola 1
Elejská škola 2
Články na hledaný výraz „Filosofie jako věda“ naleznete na bezuceni.cz