Schopenhauer sám patří do vyšší společenské vrstvy

Schopenhauer sám patří do vyšší společenské vrstvy. Morálka je v Schopenhauerově době přísná k ženám a uvolněnější k mužům. Pohlavní pud se nedívá na to, jestli já jsem z vyšší vrstvy a děvče je služebná (v jeho době se nesměli brát lidé z různých společenských vrstev). Neohlíží se na stavovské přehrady, ale pouze biologickou kvalitu dvou jedinců.
Cílem sexuálního pudu je zplození potomka. Po uspokojení tohoto pudu již člověk nemá k danému objektu žádný vztah. Byl jsem použit jako nástroj, z čehož člověk není šťastný (jsem ovládán a zneužit). Muž je schopen zplodit velké množství potomků, žena v okamžiku otěhotnění potřebuje péči, aby ji pomohl potomka narodit. Muž touží okamžitě po další ženě, žena se jej snaží naopak udržet. Vyjadřuje tím pocit doby, že nejsem svobodný, že existují síly, které mě ovládají.
Osudem člověka je osamělost, kombinovaná s tím, že bohatí lidé se ve svém životě nudí a osudem chudých lidí je utrpení. Představa, že život je utrpení – inspirace z buddhismu (východní filosofie). Jak se mu vyhnout? Jednou z možností by byla sebevražda. Tím se nic neřeší. Můžeme zmírnit utrpení. Všichni jsme podobni tím, že trpíme. Můžeme se věnovat umění a tak toto utrpění zmírnit. Problém bychom vyřešili, kdybychom se nerozmnožovali, kdybychom neplodili děti a neměli již žádné potomky.
Je-li podstatou světa vůle k životu, vznikla individua, která tuto vůli k životu uskutečňují – tak nám vzniká trvalý cyklus (sinusoida) světa, tedy pesimistická představa.
Záleží na zachování rodu, nikoliv individua. Smrt individua je záležitostí nevýznamnou. Nezáleží na individuální existenci. Mou smrtí nezaniká obecná vůle k životu, tak nemůže zemřít se mou, nemůže být zabita v zákopu. Důsledky jeho filosofie jsou velmi závažné. Na druhé straně se ukazuje, že to co si myslela předcházející filosofie (např. Desc. Cogito ergo sum- vědomí je jasné, dává samo sobě). Schop. introspekce mu ukázala, že tomu tak není. Naše nejzákladnější touhy se vynořují z hlubiny, kam nejsme schopni dohlédnout. Naše vlastní vědomí je něčím nesmírně složitým, rozumíme mu pouze z malé části. Velmi důležitý poznatek: považujeme své chování tak, že je sami určujeme – pokud se zamyslíme, jsme v našem chování hnáni silou, aniž bychom si to uvědomovali. Pochopit sebe sama je velice složité.
Schopenhauer byl odpůrcem Hegelovy dialektiky. City nehrají podle Schopenhauera žádnou roli – ve společnosti mezilidské vztahy tudíž také nehrají roli nebo člověk není citů schopen – proto se nejspíše jeho filosofie rozšířila.