Rousseau

2. aby se každý člověk uživil, potřebuje 1/2 výměry půdy. Človíček 1 se rozhodl, že půdu si vezme do soukromého vlastnictví, natluče tam kůly a řekne: toto je mé (pro mé výlučné využívání, vylučuje z využívání ostatní lidi) a lidé byli tak hloupí, že mu kůle nevytrhali: půda patří všem, to si lidé neuvědomili.
Prvnímu taky nemusí zůstat nic, 2. mu vezme třeba všechno a on se nebrání. Nastává problém, nemá se čím živit.
2hámožnost Uvědomí si nespravedlnost tohoto aktu, ta půda je tady od věků, jakým právem si přivlastňuje půdu. Nastává revoluce: všechno patří všem. To se také nestalo. Násilí vytvořilo otroky a zbabělost otroků udržuje otroctví, bojí se vzbouřit. Umřít hladem nechtějí. Zbývá jím 3tí možnost. Přijdou za vlastníkem, řeknou: my se vzdáváme své svobody a budeme tvými nevolníky, ty nám přenecháš část, z toho co vytvoříme, abychom mohli přežít.
Stačí abychom vlastnili něco, co je podmínkou života a ten první za námi přijde sám, protože potřebuje přežít (život je pro něj důležitější).
Co potřebujeme: vzduch k dýchání, všechno je zamořeno (konzervy vzduchu, centrální systém zásobování), který ovládá 1 člověk, který má totalitní moc ve společnosti. Stačí jenom trošičku utáhnou kohoutky. Jakmile se staneme vlastníky podmínek života druhých lidí, ti se rádi vzdají své svobody, aby přežili. Stav rovnosti a bratrství je zrušen, nastupuje nerovnost. Příčinou je vznik soukromého vlastnictví, kdy jeden má tolik, aby mohl ovládat druhé a druhý tak málo, že musí prodávat svou svobodu.
Může tady být i systém přímého nevolnictví: zajetí ve válce. Tito musí být drženi v železech, protože se mohou vzbouřit a utéci. Rousseau – smlouva, která je uzavřena pod nátlakem nemůže být považována za platnou. Je uzavřena pod nátlakem – mezi soukromým vlastníkem a poddanými trvá vztah napětí, násilí je v tom, že já vás nutím, abyste se stali mými poddanými.
Jak je to možné, každý se rodí svobodný, nikdo nemá na čele vypáleno, že jsem např. uprchlík otroka. Všechny nahé děti: nepoznáme, které se narodilo otrokovi nebo králi. Všichni jsme si rovni, ale v realitě to tak není. Všichni jsou svobodní, ale všude jsou řetězy. Rousseau odpovídá, že je to dáno soukromým vlastnictvím.
Lidé se rodí svobodní, ale všude jsou v okovech.
Soukromých vlastníků bude vždycky méně než nevlastníků – vypadá to jako pyramida. Soukromých vlastníků je pouhá hrstka, nevolníků je mnohem více. Kdyby spoléhala jenom na svou vlastní sílu, tak by o vlastnictví došla. Zřizuje zákony, které ochraňují vlastnickou elitu. Zákony nebyly diktovány obecným zájmem, ale zájmem malé skupiny. Armáda má chránit pouze tyto zájmy těchto soukromých vlastníků. To je hlavní funkcí státu, založeném na soukromém vlastnictví.
Proč vzniká válka? Voják německý francouzského nezná, nic proti němu nemá. Proč se ti vojáci ve válkách zabíjejí? Protože je k tomu nutí stát, oni tam nejsou ze své svobodné vůle. Proč se válčí? Kvůli půdě. Všechny feudální války jsou vedeny kvůli území, aby si vlastníci rozšířili své vlastnictví, aby mohli ovládat více půdy. Soukromí vlastníci jsou chamtiví a chtějí více. Vítěz ukořistí ještě o kousek více půdy, zvětší svoji moc a majetek. Proto je rozvoj civilizace příčinou neštěstí.