Nietzsche je charakterizován 7mi ANTI

Nietzsche je charakterizován 7mi ANTI:
antimoralismus – evropská morálka je morálkou otroků a židů. Křesťanství je platonismus formulovaný pro prostý lid. Vše výjimečné, krásné činí špatným. Je antisocialistický: podstatou života je přisvojování si (být znamená zmocňovat se světa – chceme-li jíst, musíme se zmocnit toho, co ve světě je). Je to v rozporu s lidskou přirozeností (člověk chce vlastnit).
Je přesvědčen, že rozum je pouhým služebníkem vůle. Rozum hledá cesty, jak dosáhnout toho, co já chci. Záleží na hodnotách, které uznáváme. Je antiintelektualistický. Člověk jedná podle toho, co si přeje. Pokud pro nás není objektivní poznání hodnotou, které si vážíme, potom nás žádné argumenty nemohou přivést k tomu, abychom o ni usilovali.
antipesimistický – uskutečnění nadčlověka je cíl, pro který jsme tady. Musí být antimoralistický (jestli jsem vůlí k moci, být výjimečný, morální normy, které nás univerzálně zavazují mě v tomto vidění omezují). Jako kdybychom mu nasadili okovy (morálních norem). Mám-li skutečně být sám sebou, musím být antimoralistický, nikoliv však pesimistický.
antikřesťanský – křesťanství žádá popření vůle, interpretuje svět jako slzavé údolí, ideálem je asketický život mučedníků. Je nepřirozené. Uznává podstatu Ježíše Krista (nadčlověk, který sám sebe postavil proti celé společnosti, za své učení byl schopen položit i svůj vlastní život).
Rozpor panské rasy:
vytvoření panské rasy: nadčlověk vůči obyčejným lidem (podlidé) není vázán žádnými morálními pravidly. Je vázán pouze svými rozmary své vůle (může dělat, co se mu zachce). Poněkud překvapivě mluví o vztazích mezi nadlidmi, jako o vztazích kamarádství, porozumění. To je nelogické. Znamená to, že musím omezit svoji hranici. Kdybych byl detailista, nemohla by existovat žádná panská rasa, protože nejlepší může být pouze jeden. Vznikl by tím spor mezi příslušníky panské rasy.
Stal se velice vlivným filosofem. Platónova Ústava: Sofista namítá: spravedlnost a dobro je to, co si přeje silný. Platón říká, že vládce nevládne ve svůj prospěch, ale pro dobro všech ostatních. Buďto odpůrce poučí nebo zlikviduje (strážci). Nietzsche – odhalil princip měšťanské společnosti – jde o můj soukromý prospěch, moc (nikoliv v kategorii finanční, ale v kategorii moci). Konkurence je forma boje, která vytváří vzájemné odcizení.
NI dělá chybu, že generalizuje. Prozkoumal jsem sám sebe a nelezl jsem,… Nemohu to však říkat, že je to obecným principem lidských dějin. Jestliže u Schop i NI, že lidská přirozenost je v rozporu s lidskou přirozeností, musíme se spíše zeptat, jestli nepřirozená není ta společnost. Co je nepřirozené: po čem ten člověk touží nebo společnost, ve které žije. Jestli my jsme výrazem (odrazem) prostředí, ve kterém jsme vyrostli (byli vychováni), pak jsme i my sami tak trochu nepřirození.
Jeho filosofie je značně jednostranná, s logickými rozpory. I přes to nám umožnila dozvědět se více o nás samých.
Pojem nadčlověk se stal pevnou součástí nacistické ideologie.
I autor se kterým nesouhlasíme, nám může něco zajímavého dát, odhalit.
SH x NI: SCH člověk je pesimistický. NI filosofie se šíří koncem 19. a počátkem 20. století. Němci a měšťanská společnost se necítí být poraženi. Jsou silní, zakládají firmy, expandují do světa. SCH filosofie se stala známá díky pesimistickému názoru společnosti. U NI tomu tak není. My jsme dost silní k tomu, abychom ovládli svět. Ni je dostupný téměř celý, není problém si od něj cokoliv přečíst.