Kierkegaard říká, že mezi vírou a rozumem je absolutní propast

• Krizovost vyprázdněnosti náboženství (ztráta hodnot a jistot) – kritika toho, že vše je založeno na abstrakci a to je logicky, racionálně vykládáno
Náboženství nemá být založeno na abstrakci, ale na citu a lásce.

Kierkegaard říká, že mezi vírou a rozumem je absolutní propast.Víra je více než kauzalita, více než racionalita.
Kritizuje domácí církve – jsou automatizované, je tam každodenní rutina, jistota
-nepokoušejme se formulovat lidskými prostředky co je Bůh. Cokoliv o něm říkáme není pravda – je to subjektivní, máme říkat co Bůh není.

– hovořit o existenci má smysl jen u člověka (člověk myslí a existuje)
– lidská existence je chápána jako jediná pravá skutečnost (není to jak, ale že)
– existence se pojí s duchovností a jeho sebeporozuměním (sebeuvědoměním)
– aktivita a svoboda (toho se týká existence), svoboda jako poznaná možnost = NE
– možnost volby jak můžeme žít = ANO
– nepravé a pravé žití se rozlišuje, k rozhodnutí k prvému životu je přijetí pravdy (objektivní a subjektivní pravda); K. vsází na subjektivní
– kdo usiluje o objektivní pravdu – reálná (objektivní) = snaží se zjistit podstatu věcí – subjektivní bytí – jediné není abstraktní = jsou to konkrétní životy; to k čemu tak přistupujeme je nám lhostejné
– objektivismus je projev toho, co ovládlo společnost = liberalismus
– jako např. statistiky – průměrný plat lidí,…
– veřejnost panuje nad individuem = monstrum, které používá mocný nástroj = veřejné mínění (tisk,…) = (masový konzumní styl,…) = kritika společnosti
– veřejnost = subjekt bez objektivity

Subjektivní myšlení – snaží se o sebereflexi, jak existují, jak na tom jsem, neopírá se o objektivní pravdy (= poznané nutnosti), zůstává prostor pro víru…
– jsme individuální, bojujeme sami za sebe, musíme se obrátit na víru a jen pomocí vášně se můžeme spojit s Bohem.

Stavíme svůj vlastní model světa na vlastním vnímání okolí
– vášeň nás vede v životě (ne rozum) = možnost rozhodnout se autenticky (svobodně)
– způsob o usilování autentičnosti (subjektivity) – musíme po celý život vykazovat velkou odvahu – můžeme se své odvahy leknout
– úzkost (augst) druhý výraz (furcht) = úzkost; strach je konkrétní, víme čeho se bojíme, v úzkosti nevíme čeho se obáváme. Jeho zdrojem je větší menší intenzita viny = zdroj úzkosti
– vášeň je hnací motor existenčního zápasu