Fridrich Nietzsche

6. F. Nietzsche – viz ad 5)

Fridrich Nietzsche

K Nietzschemu se hlásí někteří naši anarchisté. Hlásil se k němu třeba i nacismus a velké množství soudobých filosofů. Nenajdeme u něho tak těsnou vazbu mezi rodinou situací a filosofií jako u Schopenhauera.
Jdeš-li za ženami, nezapomeň na bič!
Je poznamenán tím, že v důsledku své nemoci byl odkázán na péči své sestry. V nevěstinci dostal syfilis, na který také zemřel.
Je v rozporu s celou tehdejší společností, normami a konvencemi. Jaká je jeho filosofie a její morální dopad? Vystudoval klasickou filosofii, věnoval se antice. Setkává se s Schop dílem, kterým byl velice ovlivněn. Proč se Schop zdá, že je život utrpení? Velice se podřizuje společenským konvencím. Jeho slabost je v tom, že není schopen přitakat vůli k životu, kterou v sobě našel. Není sám sebou, je zmítán společností, není schopen stát se tím, kým sám skutečně je.
Etapy:
závislost na autoritách – dítě nemá sahat na kamna, protože mu to bylo zakázáno. Je charakterizovaná příkazem: máš povinnost!
osvobození se od autorit – člověk si uvědomuje, že on sám něco chce. Neplatí pouze to, co říkají druzí. Existuji také já, kdo něco chce. Ve 3 letech se vyvíjí sebevědomí, uvědomění sebe sama (tzv. tříletá vzpoura). Je to počátek druhého vývojového stupně. Já jsem také svá vlastní vůle.
úplný odvrat, zbavení se závislosti – získání svobody proto, abych byl sám sebou (abych uskutečnil sám sebe). Božské je JÁ JSEM. Nový člověk, v Nietzschově terminologii je to nadčlověk. Být sám sebou je nejvyšší stupeň vývoje (uskutečnit svou vnitřní podstatu). Je to podle něj vůle (nikoliv vůle k životu – Schop), ale vůle k moci. Můžeme tady vidět inspiraci Darwinovou evoluční teorií. Ti kteří jsou schopnější a lepší, přežívají (slabší hynou). Být znamená vlastnit (vlastnit znamená ovládat to). Jednak sebe sama a jednak dílčího světa (moc). Slovo moc je vztahová kategorie (určuje vztah mně k sobě samému – Nietzschův nadčlověk je člověk, který má v moci sám sebe, je plně totožný sám se sebou, nejsou v něm přítomny cizí představy. Nebo je vztah mě a cizího světa (druhého člověka): potřeba, snaha, touha vládnout druhému člověku. Druhá možnost se objevuje v teorii panské rasy. Souvisí to s otázkou, k čemu je nadčlověk (jaký je jeho smysl).
Co to je být sám sebou? Jak mám žít, jak mám jednat. Ve vztahu k sobě samému se objevuje nihilismus. Nadlidé – překonají sami sebe. Uskutečnění tohoto ideálu je smysl existence. Panská rasa sa ocitá ve zvláštních protikladech.