FILOZOFICKÉ A POLITICKÉ MYŠLENÍ V OBDOBÍ HUMANISMU A RENESANCE

– renesance = „znovuzrození“ člověka, doba složitých duchovních a sociálních proměn. Jejich výrazem jsou humanismus, reformace a renesanční filosofie.
– společensko-ekonomické směry
– rozvoj měst (italských přístavů)
– nová společenská třída – měšťanstvo
– nový pohled na svět
– rozvoj vědy
– objevy a vynálezy, rozmach výrobních prostředků – kompas, střelný prach (rytířstvo), knihtisk

Renesance a humanismus:
– člověk už nechce pokorně smířen se smrtí čekat na vykoupení z tohoto slzavého údolí, chce prožít plný život tady, chce plně využít své schopnosti a možnosti
– humanismus – byl spojen s učenci a vzdělanci. Studovali původní texty antických autorů a rozvíjeli jejich myšlenky. Humánní ( „lidské“, nenáboženské) vzdělání mělo směřovat k důstojným lidským hodnotám. (Erasmus Rotterdamský – představitel takovéto vzdělanosti).

Znaky a otázky humanismu:
– člověk – postavení ve světě
– smysl existence
– individualismus – rozvoj člověka jako jednotlivce
– důraz na rozum a zkušenost (empirickou zkušenost) a vědecké poznání – víra odstupuje do pozadí
– světskost – zájem o světská témata – odproštění od církve
– návaznost na myšlenky antiky
– zdroj inspirace, námětů
– požadavek svobodného výkladu filozofie bez komentáře církve
– důraz na znalost jazyka
– rozmach přírodních věd + rozvoj přírodních poznatků