Bankovní soustava v ČR

1. Centrální banka
2. Komerční banky
3. „specializované peněžní ústavy“ (= záložny, penzijní fondy, leasingové společnosti, faktoringové společnosti = odkupují firemní pohledávky, a pak je vymáhají)

Komerční banky (= obchodní banky) a jejich operace
· mají povahu soukromých firem, usilují o dosažení zisku, jejich služeb mohou využívat i právnické osoby (= uměle, za účelem podnikání vytvořené osoby = instituce)
· od firem v jiných odvětvích ekonomiky se odlišují vyšší mírou regulace ze strany centrální banky a jiných vládních institucí

Typy operací:
1. aktivní (= úvěrování) – půjčování peněz,
úrok = cena finančního kapitálu zapůjčeného bankou; odměna za zapůjčený kapitál, kterou vypůjčovatel odvádí bance – stanoví se při uzavírání smlouvy jako procentní podíl z hodnoty vypůjčovaného kapitálu,
úvěr (= půjčka) – podle doby splatnosti: krátkodobý (1den – 1rok), střednědobý (2-4 roky), dlouhodobý (5-30 let), podle účelu: investiční, provozní, spotřební apod., podle záruk, které si vyžadují: kauce, záruční listy, podle možnosti mobilizace pohledávky věřitelem

2. pasivní (přijímání peněžních vkladů, úvěrů) – ochrana peněz, úroky; vklady na požádání, vklady termínované (např. s výpovědní lhůtou, přijímané na určitou dobu)

3. zprostředkovatelské = provádění bezhotovostního platebního styku za klienty, = směnárenské služby (= prodej či nákup volně směnitelných měn), = depozitní (= možnost uložení cenností, šperků apod.)

Centrální banka (= ústřední banka, banka bank)

· jedna ve státě, zvláštní postavení a úkoly; je zřizovaná vládou ale není na ní závislá (liší se v jednotlivých zemích); neposkytuje běžné bankovní služby
· ČR – ČNB, Velká Británie – Bank of England, Německo – Bundesbank

Úkoly:
· reguluje množství peněz v oběhu
· reguluje podmínky poskytování úvěru
· reguluje činnost komerčních bank, dozírá na ně
· vede účty státního rozpočtu (= provádí finanční operace vlády)
· emisní banka (= vydává bankovky, ale netiskne)
· kontroluje stabilitu měny
Nástroje:
· nepřímé nástroje ekonomického řízení
1. Diskontní politika – monetární politika, změna diskontní sazby (= úroková sazba na půjčky centrální banky komerčním bankám), regulace peněz v oběhu = výše úroku, který určí centrální banka pro komerční banky (vysoký úrok = nevýhodné), centrální banka musí určit takové úroky, aby komerční banky byly na penězích závislé
2. Operace na otevřeném trhu – (= nákupy a prodeje vládních obligací prováděné centrální bankou ve vztahu ke komerčním bankám, firmám a jiným ekonomickým subjektům). nákup = zvyšování nabídky peněz v oběhu = politika lehce dostupných peněz, prodej = stahování peněz z oběhu = politika těžce dostupných peněz; má vazbu na rozpočtovou politiku, používá se ke krytí schodku ve státním rozpočtu
3. Určování povinných minimálních rezerv – (= určení kolik % ze všech peněz, závazků musí mít KB uloženy centrální banky – minimální rezervy, uloženy ze zákona, KB je mají zmrazené, nemohou si z nich půjčovat), snaha o co největší koloběh peněz,