Aristotelova teorie příčinnosti:

A) vnitřní
1. látková
2. formální
B) vnější
3. působící
4. účelová
teleologie (teleos = účel)
– všude v přírodě je účelnost (např. prší, protože rostliny a živočichové potřebují vodu)
– naplnění účelu = entelechie
pohyb – všude tam, kde se setkává látka a forma
– přeměna látky v určitou formu
– jednou musel na začátku udělit někdo první impuls pohybu = Bůh – dokonalá forma, která nepotřebuje látku – idealismus
Nauka o duši
duše – forma látky – těla
– účel těla
– sídlí v srdci
3 stupně duše
1. rostlinná – vegetativní – vyživující – všechny organismy
2. živočišná – smyslová – zvířata a lidi
3. rozumová – myslící – pouze lidé

teorie poznání:
– našim smyslům můžeme důvěřovat
omyly –omylů se dopouštíme až ve fázi představ
-odpoutání se od počitků a vjemů – představy
– vyhnutí – potřeba spojit pojmy se smysly – nutnost vědeckého poznání
etika
– „Etika Nikomachova“
– vyvarovat se krajních mezí – ctnost – vyváženost. Ctnost je udržování „střední cesty“ duše mezi 2 krajnostmi, odmítá jednostrannosti.

politika
„Člověk je zoon politikon“ (člověk společenský)
3 formy státního zřízení:
dobré zvrhnuté
1. monarchie – tyranie
2. aristokracie – oligarchie
3. politeia (vláda mnoha, kt. vynikají majetkem a nezávislostí) – demokracie (převahu získává živel nejpočetnější, ne nejlepší)

-stát umožňuje člověku naplnit vyšší potřeby.
-nejobsáhlejší a nejpropracovanější systém
– položil základy řady společenských věd, navázala na něj řada směrů, čerpá z něj středověká filozofie