Učení

= celoživotní proces (od narození do smrti)
– základní lidská činnost (+ práce, hra, zájmová čin.), není specificky lidská (učí se i zvířata)
– fyziolog.základem je vytv.dočasných spojů = podmíněných reflexů (ty trvají tak dlouho, dokud se naučená činnost vykonává)

1. v širším slova smyslu = jakákoliv trvalá změna chování a jednání člověka
2. v užším slova smyslu = záměrné, cílené získávání dovedností, vědomostí, návyků

fáze učení
1. motivační
2. poznávací – hledáme souvislosti, navazujeme na předešlé znalosti
· interference = dosavadní znalosti nám učení komplikují
· transfer = opak
3. výkonná – vlastní učení
4. kontrolní – ověření, jak jsme se naučili

formy učení
1. senzomotorické = praktická a pohybová činnost (hra na klavír, pletení, sport, chůze)
2. sociální = čl.se učí žít mezi lidmi (hygienické návyky, zdravení)
3. intelektové = osvojování si poznatků, souborů

výsledky učení
1. vědomosti = soubory poznatků z nějakého oboru (slovní zásoba)
2. dovednosti = schopnost naučit se nějakou činnost a vykonávat ji (psaní, plavání)
3. návyky = zautomatizované dovednosti, fungují na principu dynamického stereotypu (psaní – provádíme-li v určitém sledu je automatické a usnadňuje nám život)
X zlozvyky = negativní návyky (kousání nehtů, kouření, alkohol)