2. princip: Japonská velrybářská společnost

2. princip: Japonská velrybářská společnost. Novináři s nimi besedovali. Lovili velryby v pásmu jejich ochrany. Uloví ji, jeřábem ji vtáhnou na palubu a z lodi jdou již hotové výrobky. Proč se tato společnost chová takovýmto způsobem. Čím větší zisk, tím větší dividendy, tím vyšší zájem o akcie, tím je větší jejich reálná hodnota. Ekonomické zákony trhu – velrybářská společnost je nucena k tomu, aby maximalizovala svůj zisk. Během pár let však již nebudou velryby. Společnost zkrachuje? Nikoliv, peníze se přelijí jinam, do jiné oblasti podnikání. Nadnárodní společnosti nenesou následky, přelijí svůj kapitál, peníze do jiné sféry svého podnikání. Např. Mitsubishi vyrábí auta, ale i jiné věci např. těžba z tropických pralesů – dřevo.
Převaha zájmů jednotlivců nad zájmem lidstva. Člověk – tělesná bytost = přírodní bytost. Jsem na tom jako člověk v podstatě tak, že sedím na větvi stromu. Když skácím tento strom, spadnu i já. Lidstvo si podřezává tento svůj strom, na kterém sedí.
Když kácím les, vylovím zdroje potravin, nepůsobím přímo na daného člověka, ale na podmínky jeho života. Působím na jeho podmínky přežití skrze přírodu. Když jedu autem a vypouštím škodlivé plyny, působím negativně jak na vás, tak na sebe. Proto je to morální problém. Týká se nás všech. Když vykácíme deštné pralesy, změní se počasí, světové klima. Změna zalesnění povrchu země se dotýká všech. Neexistuje žádný izolovaný ostrov, kterého by se to netýkalo. Např. zplodiny anglického průmyslu znečistila švédská a norská jezera. Proto je to morální problém, který vzniká proto, že lidská společnost není založena na rovnosti, společné správě. Jsou charakterizováni hierarchií moci a majetku. Mocní, kteří způsobují škodu shrabují zisk a postižení, chudí, nesou pouze následky. Antropocentrické hledisko: musíme jednat, pěstovat u lidí hodnoty, které je povedou k aktivitě, solidaritě, ochraně přírody. To je věcí zejména učitelů. Druhý krok: aby nikde lidé nebyli tak mocní, aby mohli ovládat druhé a naopak aby nebyl nikdo tak chudý, že když budou ničeny základní podmínky jeho života, tak bude mlčet.
V ekonomice existuje ještě stále feudální systém. To má důsledky v tom, že jsou lidé odcizeni sami sobě, přírodě i sobě navzájem. Smysl svého života nachází člověk ve spotřebě, konzumu, vlastnictví, sexu.
Antropocentrické hledisko v ekologii není u nás rozvíjeno.
Např. Mc´Donnalds – snaha maximalizovat svůj osobní zisk. Jsou pro něj schopni všeho – úplatky,…