Dualismus
Dualismus
Descartes rozlišoval nemyslící tělesnou substanci s atributem rozprostraněnosti a nerozprostraněnou duchovní substanci s atributem myšlení.
René Descartes je postavil příkře proti sobě (tělesno a duchovno). Pak připojil ještě třetí substanci nekonečnou – Boha „… Bohem myslím substanci nekonečnou, nezávislou, všemohoucí, vševědoucí, od které jsem stvořen já sám a vše ostatní, existuje-li něco jiného, co existuje.„ (64,68) K tomuto přiložil 2 důkazy:
a) psychologický: náš rozum se nám jeví jako něco nedokonalého (pochybování), nelze ho tedy považovat za tvůrce ideje dokonalé, substance Boha.
b) ontologický důkaz – (obnovil dříve formulovaný důkaz Anselma z Canterbury) jestli je Bůh nejdokonalejší bytost, pak již z toho plyne jeho existence, neboť kdyby neexistoval, nemohl by být dokonalý.
K důkazu Boží existence použil přirovnání trojúhelníka. Idea trojúhelníka – již ve slově je vidět, že má tři úhly, popř. součet jeho úhlů dává 180. Idea Boha má již ve slově Bůh obsaženu jeho existenci.
