Existencionalismus
– jeden z nejvýznamnějších směrů 20. století
– existencionalismus se většinou používá pro francouzskou větev, německá větev je označována jako filozofie existence
– společné pro obě větve: 1. světová válka a rozvoj industriální společnosti s jejími negativními jevy
– základní pojem: existence jako způsob bytí
– nelze ji popsat racionálně, lze ji pouze nepřímo zakusit
– lidská existence je individuální, není stálá:
– je zde specifická časovost = existence teď
– je vždy existencí ve světě = existence tady
– existence mezi lidmi = má svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného člověka
– je spojená se zodpovědností (za sebe sama, za druhé, za dění ve světě)
– je konečná (= smrt)
– dvě větve:
– obě se velmi liší
německá větev
– Martin Heidegger
– kritizuje běžné pojetí času:
– čas není mimo nás, sama naše existence je časová (žijeme v čase a žijeme jako čas)
– časovost = vše, co je v protikladu k věčnosti
– znakem konečnosti je smrt
– dílo „Bytí a čas“
