STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE

a) Středověká filozofie

– ovlivněno křesťanstvím – od 4. Století
– sbíhají se dvě větve : filozofická a náboženská
– kdo se věnoval filozofii musel být vzdělaný, ale nebyly univerzity, tak se vzdělání získával přes církev
– 4. – 8. Století – Patristika
– „učení svatých otců“ , záleží na jednotlivci, kdo se k čemu vyslovil
– zabývá se bohem – jeden dokonalý bůh, který může trestat, odměňovat a soudit lidi

v sv. AUGUSTIN (354 – 430)
= Augustinus Aurelius
– narozen v severní Africe – otec pohan, matka – křesťanka
– bouřlivé mládí ( děvky, chlast, rvačky po hospodách)
– setkal se s filozofií – změnil se, stal se z něj křesťan, šíří křesťanství
– vše se dá zpochybnit, vše je nejistota, pochybování. To, že můžeme vše zpochybnit, je naše jediná jistota Þ vede to k aktivitě, o něčem přemýšlíme Þ směřuje k hledání další jistoty
– žijeme pokud myslíme, uvažujeme, jistotu musíme hledat
1. jistota = nejistota
2. jistota = Bůh
– musí být dokázán (důkazy božské existence provedl T. Akvinský)
– v té době každý věřil, protože byl k tomu veden, nenapadlo ho, že to může být jinak
– subjektivní víra – kdyby neexistoval, nebyl by schopný cítit víru
– boží trojjedinost – Bůh Otec, Syn a Duch Svatý
– existence světa je vázána na boha – každého člověka obdaří nesmrtelnou duší, svoboda duše závisí na vztahu k bohu
– jestliže cítíme v sobě víru – povzbuzuje existenci boha
– zlo nemohl stvořit bůh (snížilo by to jeho autoritu), je to jen krátká nepřítomnost boha, musí mít zdroj
– bůh stvořil svět
– učení o predestinaci = o předurčení
– kdo bude spasen a kdo bude zatracen (jestli půjde do nebe nebo do pekla)
– lidé jsou zatíženi dědičným hříchem Þ všichni jsou hříšní (přináší hřích od Adama – jablko), bůh je milosrdný a alespoň někoho spasí, podle Augusta to bůh určí při narození Þ to ale vede k rezignaci na mravný způsob života Þ církev to musela poupravit Þ bůh to může určit, protože ví, jak se kdo bude chovat už při narození
– dílo: „O obci boží“ – dějiny lidstva jsou řízeny boží vůlí podle „plánu spásy“, uznává predestinaci – boží předurčenost, Bůh člověka obdařil schopností myslet – jediná jistota – pochybování
„O trojici“ – lidská duše je také trojjediná – bytí, život, poznání
„Vyznání“