Stres

1) Stres
– je charakterizován jako tlak situačních podmínek na člověka, to způsobuje jeho vnitřní napětí a vyžaduje zvýšené nároky na člověka při jeho překonávání
– stav psychické zátěže, která vzniká působením rušivého faktoru na člověka během uspokojování potřeby nebo dosahování cíle
– opakované malé stresy mohou pozitivně ovlivnit reakci na velký stres
– za stres lze považovat i namáhavý sportovní výkon, vysoce náročnou práci, střídání teplot v sauně
Druhy stresu
– eustres: bývá způsoben např. očekáváním něčeho příjemného, vzrušením; jedná se o zátěž příjemnou a radostnou, která je vázána na pozitivně laděné emoční procesy
– distres: škodlivý stres, vyčerpává svým negativním působením, ničí zdraví, …
Stresory
– fyzikální: hluk, změna tlaku, nehoda, úraz, znečištění, nikotin či jiné látky
– emocionální: strach, obavy, úzkost, vztek, nenávist, …

– makrostresory: dlouhodobé silné podněty způsobující stres
– mikrostresory: mírné a krátké projevy, často se sčítají a projeví se až po čase

– primární: působí na nás přímo (hluk, vztek, …)
– sekundární: tvoří překážku k něčemu a to vyvolává stres
Působení stresu na nás – fáze
1. fáze uvědomění si zátěže:
o prožívání a interpretace určité situace jako stresové – způsob, jak tuto potenciální situaci vnímáme – závisí na zkušenosti, aktuálním stavu, schopnostech, ale i na soc. podpoře, kterou máme
2. fáze aktivace psychických obranných reakcí:
o může se jednat o popírání reality, tendenci k isolaci ze situace, která je hodnocena, jako neúměrně zátěžová
3. fáze aktivace fyziologických reakcí:
o dostavuje se i fyzická reakce na stres – pocení, tlukot srdce, …
4. fáze zvládání:
o hledání strategií, které by mohli vést ke snížení účinku stresu
5. fáze prvních chorobných příznaků:
o uvědomění si, že jde o závažnější a trvalejší obtíže
6. diagnostikování stresem podmíněné poruchy:
o psychosomatické onemocnění …