Sociální role

Sociální role
– vyzkoušené vzorce chování, které náleží držiteli určitého statusu a jsou společností při jisté sociální situaci očekávány; každý z nás je nositelem více sociálních rolí (syn, žák, …)
– k sociální roli můžeme mít různý přístup (odmítnutí role, její plnění, celkové ztotožnění, …)
V jakém prostředí socializace probíhá a jak
– způsoby, jakými socializace probíhá:
o záměrně: výchovou, určováním pravidel (rodina, škola, …)
o nezáměrně: mezi vrstevníky, hrou, působením médií, …
– mechanismy sociálního učení/ socializace:
 asociace: vytváření spojů mezi činnostmi a reakcemi na ně (když rozbijeme mamince vázu, bude se zlobit – snažíme se jí nerozbít)
 posilování: založeno na odměnách a trestech (odměny jsou účinnější)
 observace: jedinec si osvojuje takové chování, za něž je sociálně odměňován někdo jiný
 nápodoba: v některých společnostech jediná forma, kterou socializace probíhá, napodobováním se učíme řeči, mimice, gestikulaci, způsobu chování k jiným lidem, projevům citů, …
 identifikace: vyšší forma napodobování, ztotožnění s osobou, které se chceme přiblížit – prostředek autoregulace
– základní zprostředkovatelé socializace:
o rodina: nejvýznamnější zprostředkovatel socializace, rodiče vedou své děti a učí je základním rysům jejich kultury; dítě si v ní osvojuje základní kulturní návyky, hodnoty a pravidla chování; rodina začleňuje dítě do určitého způsobu života, poskytuje mu citové zázemí; různé podmínky v různých rodinách = různá socializace
o vrstevnická skupina: malá sociální skupina, jejíž členové jsou si blízcí věkem; ovlivňuje vývoj dítěte od předškolního věku; největší význam má na člověka v období dospívání v rámci osamostatňování se a odpoutávání se od rodiny a navazování nových vztahů; je to příprava na nové role a situace, s nimiž se setká v dospělosti