Psychologické směry
f) Individuální psychologie
– 1. polovina 20. století, Alfréd Adler (žák Freuda): odmítá sexuální determinant jako hlavní determinant lidské psychiky/ vědomí
– příčinu neuróz nevidí v rozporu mezi ID a SUPEREGEM (EGEM), ale v reálné společenské situaci každého člověka
– Alfréd Adler je autorem pojmu a popsal komplex méněcennosti, jeho teorie měly velký význam na rozvoje moderní pedagogiky
– tvrdí, že děti jsou v dnešním světě příliš dlouho závisle na rodičích – špatným postojem rodičů se tato závislost negativně promítá ve výchově: poruchami, nesamostatností, agresivitou, nezvladatelností, komplexem méněcennosti
g) Existenciální analýza (logoterapie)
– psychologický směr vycházející s filozofie, hlavní představitel Viktor Emmanuel Frankl (Vídeň)
– vychází z toho, že každý člověk potřebuje najít smysl života i svého utrpení
– každý ho musí najít sám (aktivně se zapojit při jeho hledání) nemůže mu být dán, určen: z toho vyplývá důležitý pocit, že máme svůj osud ve vlastních rukou
