Georg Wilhelm Fridrich Hegel (1770 – 1831)
teorie ducha
• věřil, že realita bytí, skutečnost = duch
• duch je soubor idejí, je nezávislý na jednotlivci -> logika, umění -> existuje samo o sobě
• celý svět je Hegelovi procesem seberozvíjení ducha, pohyb, vývoj se děje prostřednictvím protikladů => dialektika
– dialektika
• rozvoj ve 3 fázích = emergence, skok o novou kvalitu, ze 2 protikladů vznikne nová kvalita
• rozvíjí se ve 3 krocích
: a) teze = stav individuality
-> bytí samo o sobě, to zkoumá formální logika
: b) antiteze = fáze sebeodcizení
-> jinobytí, vědomí o sobě je nemožné, to je příroda, zkoumá to fil. přírody
: c) synteze = bytí samo o sobě a pro sebe
-> zkoumá to filosofie ducha
-> dělí se do 3 kategorií
=> 1) subjektivní duch (individuální vědomí, konkrétní individuum, jak se podílí na celku, uvědomění si sama sebe)
=> 2) objektivní duch (ve vztahu k subjektivnímu, ale není na něm závislý, máme ho ve vědomí, např. etika, morálka)
=> 3) absolutní duch (projevem je filosofie)
– lest rozumu : člověk je jen nástrojem dějin
– z Hegela vychází řada dalších filosofů
• a) mladohegelovci (Karel Marx)
• b) starohegelovci
