Pojetí rozumu

Vítězství osvíceného lidského rozumu musí být ve třech společenských vrstvách:

• věda
• kultura
• morálka

Emancipovaný rozum je vlastnictvím každého emancipovaného člověka a měl by umožňovat šťastný život tady na zemi. Není chápán pouze na úrovni gnoseologické. Rozum by měl mít vždy praktické důsledky, tzn. vše co člověk poznává by ho mělo vést k pravému lidství, dokonalosti, štěstí v životě nyní.

Vítězství rozumu ve vědě

Každá věda musí vycházet vždycky z empirie. To co je za smysly nemá vědu vůbec zajímat. Sekundárně tato věda má být technicky aplikovatelná (má přinášet vynálezy, které by usnadnily život lidem na zemi). Proto je filosofie vybudována na empirických základech, a na základě toho sekundárně i věda.
Osvícenci navazují ve své filosofii na Johna Locka, totálně odmítají pojetí Aristotelovy vědy. Věda má být aplikovatelná v technice, tím se mění civilizační úroveň, civilizace je postavena na technických základech.

Nová filosofie dějin neguje křesťanské pojetí dějin (svět byl stvořen Bohem a Bůh zasahuje do světa, který bude zničen apokalypsou).
Nová filosofie dějin: lidstvo od svého počátku neustále roste, tzv. teorie permanentního vzestupu. Lidstvo se zdokonaluje a vzestup lidstva je lineární. Permanentní vzestup lidstva má čtyři aspekty: pokrok v poznání, myšlení, vědě a v technice – optimistický progresivismus.
Rozumem lze vše vysvětlit a zorganizovat. Tím vznikne dokonalá společnost, která bude dokonale fungovat bez válek, nebude žádné negativum, vše bude do budoucna nádherné. Nebudou žádné nemoci, morálka bude na naprosto nejdokonalejší úrovni.
Vzdělaní lidé, osvícenci, začali používat nové metody pro zdokonalení lidského rozumu. Věřili, že tak vznikne naprosto dokonalá společnost. Snažili se přinést lidem poznání, které by bylo přístupné všem vrstvám. V této době vychází Encyklopedie věd a umění. Tato encyklopedie byla napsána přijatelným jazykem a obsahovala vše, aby mohla osvítit ostatní rozumy.
Začínají se objevovat i zednářská hnutí. Některé vědění má být zpřístupněno pouze určitým lidem (tajné společnosti, které mají vědět více než ostatní lidé). Rozmach zednářství je zvláštností této doby.

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Osvícenství 17. – 18. století 1)
Základní znaky osvícenství 3)
François Marie Voltaire 4)
27. Francouzské osvícenství, encyklopedismus
13a Anglické a francouzské osvícenství ve filosofii
Osvícenství v Anglii
Osvícenství ve Francii
Osvícenství 1
Osvícenství 2
Immanuel Kant (1724 – 1804) 3
Immanuel Kant (1724 – 1804) 4
Immanuel Kant (1724 – 1804) 5
Immanuel Kant (1724 – 1804) 6
JEAN JACK ROUSSEAU
JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778)
VOLTAIRE = FRANCOIS MARIA AROUET
Články na hledaný výraz „Osvícenství“ naleznete na bezuceni.cz